Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Duben 2009

29.4.2009: BabaJaga se z Mrazíka přestěhovala k nám... A zhoršila se.

29. dubna 2009 v 16:07 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Poslední dny byly vážně fajn.

Svítilo slunko,a to dělá hodně.

V sobotu jsem si vyjela na koloběžce. Nahoru do Sedlišť a pak jsem se spustila z kopce dolů. Pohoda. Nakonec jsem si upletla dlouhatánský věneček z pampelišek a měla ho na hlavě tak dlouho,než mě štípla do hlavy včela. Stává se...

Další den byl snad ještě lepší. Nejdřív jsem si zase udělala vyjížďku do Sedlišť. Pak se mi chtělo domů,ale uviděla jsem dvě kámošky,jak sedí na lavičce a dělají si testy z časopisů. Tak jsem se k nim přidala. Stihly jsme probrat půlku města .
Dita (12),jedna z holek řekla,že si taky donese kolobku a budeme jezdit spolu. Tak jsme jezdily. Verča (12) koloběžku nemá,tak se urazila (a ještě teď zuří).
Zařádily jsme si teda pěně.
Dělaly jsme na koloběžkách různé blbost,holubičky,pouštěly jsme se jednou rukou aj.
Někdy vám určitě ukážu fotky,ať víte,jak to vypadá.

V pondělí jsem šla po nemoci poprvé do školy.
Byla jsem z toho trošku nervozní,ale zároveň jsem se těšila.
Dozvěděla jsem se,že ani jeden spolužák nepůjde tam,kam jdu já. Ten jeden jde do Místku,toho jiného nevzali. Jeho tatínek mu možná zaplatí soukromý gympl,což je 20 tís. na rok. Jeho tatínek žije v Irsku,asi když se Irské peníze přepočítají,máme všechno levnější...
Zítra se uvidí jestli tam vzali holky ze sboru. Jestli ne,nebudu v té třídě znát ani jednoho človíčka!
Zní to teda drsně...

V úterý jsme měli tělocvik.
A protože bylo teplo,šli jsme běhat ven.
Běželi jsme dvanáctiminutovku. Já jsem stihla 1750m,nejvíc z holek. Dobrý výsledek,ale učitelka mě k vůli tomu poslala na soutěže... Ke konci května... Bude to velkmi nabité,ten konec května,ale o tom zas někdy jindy..

26.4.2009: Úspěchy,neúspěchy,a jedno velké ACH

26. dubna 2009 v 9:07 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Pokud jste takové akční dítka jako já,asi znáte,že nejdřív se celý měsíc nic neděje,a pak najednou je toho nějak moc,že to tak tak stíháte.

V takové situaci jsem se zrovna octla.

Začněme příjmačkama.
O těch se už rozepisovat nebudu,protože jsem to už jednou udělala.
Byly to zkrátka dva dny stresu. No kdo už příjmačky dělal,tak to zná,kdo je ještě nedělal,asi sem je vystrašila. Tak hele,dá se to přežít,ale med to není.
Abych byla přesná,pro mě to třeba med byl,protože já med nesnáším.
Ach Karolíno,už zase píšeš nesmysly. Musím si dávat na tyto úlety pozor.

Na jeden gympl jsem se nedostala (bé) ale na ten druhý ano.
Na výsledky toho druhého jsem netrpělivě čekala a měla jsem trému jako na vyhlášení nějaké soutěže.
Vezmou mě? Nebo mě nevezmou?
Hledala jsem svůj číselný kód-669. Nemohla jsem se v tom seznamu najít. Už jsem začala mít bobky,ale nakonec jsem se našla. V pořadí 27. Ten,co byl první,musil být opravdový chytrák.

Radostná zpráva

25. dubna 2009 v 8:44 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Nechce se mi psát článek,ale tuto radostnou zprávu musím říci všem:

Vzali mě na gympl!





P.S. Nekritizujte,že tohle není článek,ale radost je radost...

,,Dobrý den,vítám vás u příjmacích zkoušek"

24. dubna 2009 v 9:15 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Už mám ty dva hrozné dny za sebou.

minule jsem psala,jak se na ty příjmačky těším,ale večer před jsem začala mít nervy. Co když to zmatlám? Co když mě nevezmou?

Pročítala jsem si znovu a znovu Cecilin ,,návod",jak zvládnout den a doufala,že ho opravdu zvládnu.

21.4.2009 (už měsíc je jaro!): Budou příjmačky

21. dubna 2009 v 7:59 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Ještě pořád trčm doma.
Je mi sice úžasně,ty antibiotika zabírají dobře.
Ale stejně musím být doma,protože by se mi to mohlo vrátit a kdesi cosi. Takže tu sedím,čumím do blba a nudím se. Tento týden mě tady ještě otravuje sestra,které jsem předala tu svoji hnusnou angínu.
Podobně jako já nemohla mluvit. Myslela jsem si,že bez mluvení to bude v pohodě,ale ona vvšechno psala na lístečky,které mi podávala.
Já vím,říkala jsem,že ta nuda pěkná není,takže by otravná sestra mohla být spestření. A že taky je. Ale jen prvních deset minut. To ji raději šoupnu k počítači,ať je od ní klid.
Prostě tu s ní nějak přežívám.

Česká služka aneb byla jsem au-pair

19. dubna 2009 v 10:04 | Kája-13 let |  Knihy
Tuto knihu napsala Petra Braunová.

Ve knize autoka vypráví,jak se po sametové revoluci otevřely hranice a ona se vypravila za dobrodružstvím do Francie.
Myslela si,že jen tak bude bydlet u známýcha užívat si Paříže.
Ale musela do práce.
Uměla toho hodně,ale skončila dost obyčejně-dělala obyčejnou au-pair služku.

A že to prý není žádná legrace!

Musíte se starat o cizí děcko,které je mnohdy strašně uřvané,zlobivé vůbec neposlouchá.
Musíte ho pořád chválit,říkat jak je šikovné,ikdyž zrovna něco rozbilo.
Pokud už to opravdu nejde,můžete si zanadávat,ale pouze česky.
Krom toho musíte dělat všychny otravné domácí práce a uklízet.
Zkrátka,žádná procházka růžovým sadem.
Autorka často střídala rodiny. V každé se totiž něco stalo.

Nakonec se v nějakém městě seznamí a prima klukem,kterého si pak vzala za muže.


Knihu jsem vám popsala jen tak obecně.
Jenže,pokud jste knihu četli,uznáte,že je to těžkopopisovatelná kniha.

Každopádně je to úžasná kniha a doporučuji vám ji.

Můj blíbený časopis:Mateřídouška

17. dubna 2009 v 18:00 | Kája-13 let |  Co si myslím
Můj oblíbený časopis je Mateřídouška.

Možná se smějete.

Ale proč? Protože je na obale napsané ,,pro děti od 7let"?

Ptáte se,proč nečtu takové ty dívčí časopisy?

Já takové časopisy nemám ráda. Jsou tam jen samé hloupé rady.
Opravdu,k čemu je dobrý návod,jak sbalit kluka?

Mám knihu,kde jsu užitečné rady,jsou opravdu rozumné,nejsou to žádné kecy,ale pořádné rady odborníků. A ty se mi i hodí. Ale chápete ten rozdíl,ne?

Ale když si vezmete Mateřídoušku.
Nevím,proč si lidi myslí,žeje pro malé děti.
Vždyť je to ta zajímavý časopis.
Vždycky je na nějaké téma,a tím se prakticky celou Mateřídu zabývají.

Na začátku jsou vtipy,legrační obrázky a srandovní komix. Následuje dvoustrana o nějaké určité zemi,nebo městě v České republice. Tyto dvě věci se střídají.
V totmto čísle jsem se dočetla o státě Peru,který je vlastně hlavním tématem Mateřídoušky.
Ve druhé plovině časopisu nám,čtenářům představili nějaké ovce co tam žijí.
Když je stát,udělají rozhovor s nějakým děckem,co tam žije. Je zajímavé přečíst si názor devítileté divenky.

Nechybí ani pořádné komixy o Titeufovi,a spousta jiných.
Taky tu máme nějaké pěkné počteníčko a mraky zajímavostí.
Teď mě třeba zaujal mobil,v podobě narámkových hodinek...
A taky je plná zábavných doplňovaček a kvízů.

Za tu dobu,co jsem si přečetla první časopis,se Mateřídouška pěkně změnila.
Předtím tam byly básničky a ta,vypadala skoro stejně,jako za našich maminek.
Kdyby tak zůstala,asi bych ji tak ráda neměla.
Ráda se dozvím něco nového.

Tu první Mateřídu jsem přečetla v šesti letech.
Na dlouhou dobu to byla poslední Mateřídouška. Mamka mi totiž více kupoval Sluníčko.
Po nějaké době jsem si na ni ale vzpoměla-a mamka mi ji koupila,jak jinak.

Postupně jsem ji měla častěji a častěji.
Za rok 2005 jich mám 6. Přesně polovina toho,co za ten rok vyšlo.
V roce 2006 jsem si na ni vzpoměla sedmkrát.
A pak se to stalo. V říjnu jsem si řekla,že musím mít všechna čísla. Hlídala jsem si je důkladně.
Neuteklo mi téměř žádné. Až na únor 2008. Vydala jsem se ji koupit až ke konci,a to už ji neměli.
Naštvala jsem se a poprosila mamku,aby mi ji předplatila.
Předplatila a už mi rok Mateřída dochází.

Zatím jich mám 41.
Všechny si důkladné ukladám a archívuju.
Mám řehled c už v nich psali,a když se chci něco na to téma dozvědět,jednoduše vytáhnu krabici s Mateřídouškama.
Problém je v tom,že už se tam nechtějí vejít. Po prázninách je budu muset začít dávat (tolik sloves ) na jiné místo...


Mateřída není můj jediný oblíbený časopis. Ještě existuje ABC. Je to časopis podobného typu,akorát je v něm více čtení.

Turistické známky

16. dubna 2009 v 8:31 | Kája-13 let |  Co si myslím
Jedním z mých mnoha koníčků je sbírání turistických známek.

Někteří si možná říkají,co to ty turistické známky jsou.
Slouží jako suvenýr a taky jako důkaz,že jste na daném místě byli.Je to takové dřevěné kolečko,na kterém je vypálený obrázek,co souvicí z místem,ze kterého tur. známka je.

Já se touto sbírkou věnuji skor čtyři roky. Známek jsem stihla nasbírat 47.
Kdyby ovšem známky nikdy nedocházely a žádná místa by nebyla zavřená,měla bych jich už 54.
Jenže,asi to znáte,když si chcete koupit své oblíbené bravíčko,ale ono užna stánku není,protože je vyprodané?
No,se známkami jsou stejné potíže.
Soufám,že ty známky někde ještě zastihnu.

Jak jsem se ke známkám vlastně dostala?
Má to celkem legrační začátek.
Vlastně to začalo už ve druhé třídě. Šli jsme se školou na výlet a v jednom bufíku v Beskydech prodávali ty známky. Já jsem ještě netušila,co to je,ale strašně se mi to líbilo. Chtěla jsem si to koupit,jenže jsem u sebe neměla dost peněz.
Pak jsem na to zapoměla.
Na chuť jem tomu přišla až za rok o prázdninách,na stejném místě. Byli jsm tam totiž na výletě s mamkou a taťkou (a sestrou a sestřenkou,která u nás bylana prázdninách).
Viděla jsem tam tu věc znovu a začala jsem po tatkovi škemrat. ,,Tati,kup mi dřevěné kolečko." ,,Jaké dřevěné kolečko?" divil se taťka. ,,Tamto."ukázala jsem. A taťka i to koupil.

Za měsíc jsme šli na jiný výlet. Na Kotaři (jedna beskydská hora) je restaurace,a v té restauraci prodávali turistické známky. Taťka mi ji koupil.
A od té doby jsem sběratelka...

Turistické známky se u nás pálí v Rýmařově. Dodnes nevím,kde ten slavný Rýmařov je,ale každopádně bych se tam někdy chtěla podívat.
TZ však nejsou jen v česku,ačkoliv u nás to začalo.
Rozšířily se už na Slovensko,do Polska,Německa,Rakouska,Maďarsk,Ukrajiny a dokonce i do Velké Británie.
Mezi moje známky patří ty české,ale i několik Slovenských. Ráda bych v budoucnu měla ještě z jiného státu,ale ze všech je teda mít nebudu...

Turistické známky mají i své stránky. (jak se to hezky rýmuje )
Můžete si tam najít,kde všude známky najdete,můžete si nechat zaslat chybějící známku (toho asi využiju),nebo si nechat poslat věc turistických známek. (kšiltovku,připináček,tričko...)

Já osobně vlastním tyto věci: 47 turistických známe,nástěnku turisticých známek,tričko z nápisem ,,Pozor! Jsem šílená!.........Sběratelka turistických známek.
Ikdyž nejsem tam šílená. Třeba moje teta jezdí na výlety k vůli TZ. Z dovolené si jich přiveze třeba 40. a to proto,že dopoledne jedou pro dvě a odpoledne pro tři...Teta tako sbírá všechno,co se dá. (Známky,čárové kody do soutěží,borůvky)

Ta nástěnka je dobrá věc. Dostala jsem ji předloni k Vánocům. Je to dobré mít všechny známky vysteveny na jednom místě.


Fotky:

Tričko turistických známek

Detail trička




Šílená sběratelka osobně




Nástěnka (při focení ležela na koberci)




Turistická známka Frdku-Místku






15.4.2009: Televizja,vizja-tele

15. dubna 2009 v 9:57 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Sedím doma a nudím se.
Díky angíně jsem nemusela do školy. Co nemusela. Dokonce nesměla.
Ono mi to ani nevadí. Jsem ráda,že tady mohu být sama. Ale má to i zápory.

Přemýšlím,co mám dělat.
Včera jsem čuměla na televizi,dneska se křivím u počítače.
Ale že s tou televizí byla docela švanda.
Přepínala jsem programy a skončila na poláku. Byl tam nějaký pořad pro předškoláky. Naučila jsem se polsky počítat do třinácti. A taky takovou písničku. Zpívalo se v ní: ,,Televizja,vizja-tele" a další nemysly. Opakovala jsem po zpěvácích taneček a docela se bavila.
Pokud chytáte Nova cinema,mohli jste vidět seriál Andílci.
Na ty jsem se taky koukala.
A nakonec jsem skončila u Horsta a jeho teleshopingových reklam.
Měli tam nějaký mixér,pilník na nohy a taková ta ochrana na auta. Momentálně mi vypadl název.

Dneska se tady nudím zas. U počítače se nedá sedět věčně. V televizi zase nedávají nic zajímavého.
Nejlepší to bylo na TVP1-polská televize,
Naučila jsem se polsky počítat do patnácti. Pokrok .
Potom bylo Prasátko Ppina,ale polsky. To byl gól. ,,To je svinka mama."
Zvířátka se bavily neobvykým způsobem. Skákaly v kalužích. Fuj,jaký příklad dávají dětem,co je sledují!
Momentálně vysílají náš Ranč u zelené Sedmy. Ale je to nuda,jestli chceteněco vědět.
Nemají to nadabované,říká to jen jeden chlap. Skoro jako v pohádkách O pejskovi a kočičce.

13.4.2009: Zuby a krk

13. dubna 2009 v 20:25 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
To je život... Člověk si sotva odpočine od chřipky a už dostane angínu.
Je to nespravedlivé.
Proč na to mám štěstí zrovna já?

Celý den jsem dneska trpěla,protože ě bolelo v krku a doma jsme neměli žádný bonbon na bolest v krku. (ten co vítězí a vítězí a vítězí a vítězí)
Měla jsem pocit,že mi ten krk spadne. Já vím že to je divný,jak někomu může spadnout krk,aniž by mu spadla hlava. Ale jak už jsem řekla,napadají mě blbosti.

Třeba..Víte jak je ta reklama na nějaký přípravek protí pupínkům? (Cituji: Když jsem ve stresu,mám pupínky. No a pak jsem ješě víc ve stresu,protože mám pupínky.)
Z toho jsem udělala krátkou definici.
,,Čím více pupínků,tím více pupínků."
Když je ve stresu,naskačou ji pupínky,z těch pupínku je ještě více ve stresu. No a když je ještě více ve stresu,musí mít ještě více pupínků ne?
Já vím,že moje teorie je obtížná věda...

Jak už jsem řekla,ošklivě mě bolí v krku. A k tomu ještě zuby,které mě bolí vždycky,když jsem nemocná.
Zítra si jdu pro antibiotika. Ve čtvrtek už budu prakticky zdravá... :-)

Holky,jak jste zvládly dnešní pondělí?
Já úplně v pohodě,ovšem pokud mluvíme o těc klucích. Dělali jsme,jakože nejsme doma. Stejně jsme neměli žádné dobroty pro koledníky.

Takže zítra mě čeká volno. Jsem ulejvačka. Však to není zadarmo,pak nic neumím...
No nic,končí mi počítačová doba. Chce tady totiž sestra.

Tak se mějte hezky,nemějte angínu :-)
Vaše nemocná Karolína

11.4.2009: Dobrý den,nám tady spadnul míček...

12. dubna 2009 v 11:39 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Mám za sebou strašný den s bratránky.

Babička totiž měla narozeniny a my jsme se tam všichni sešli na oběd.

Vlastně omyl,ani zdaleka jsme všichni nebyli. Chyběla teta a moje sestra.
Teta,protože se s babičkou před dvěmi lety ošklivě pohádala,a sestra,protože byla (vlastně ješt je) na soustředění z tanečnh kroužku. Z toho,jaktam chodím i já. Mohla jsem jet taky,ale nechtělo se mi celé hodiny tančit.

Takže z naší rodiny byli tři lidi,ze strejdovy taky,k tomu babička a dva psi.
Trošku jem se bála. Bratranec Kuba (11) je strašně hádavý a prací typ,a vždycky se pere s Valčou. A když tam není,nevybere si jako oběť mě???

Veliko-ko-ko-ko-Velikonoce

10. dubna 2009 v 9:34 | Kája-13 let |  Co si myslím
A je to tady. Zase budou Velikonoce.

Já osobně tyhle svátky zrovna nemusím. Nejsem věřící,takže pro mě skoro nemají význam.
Asi jen to,že nám mamka nakoupí sladkosti a je volno. Jinak...

Ale co mě vadí,je ten hloupý zvyk chlapů. Opravdu. Zbijou nás a ještě za to chtějí odměnit.
Letos jsme se s mamkou dohodly,že nebudeme otvírat.
Schytnem to jen od příbuzných,když budeme u babičky,a to přece jen není tak hrozné.

Ale jak to s těmi Velikonocemi je doopravdy?

Komentáře pokračují..Kája neví co s tím

8. dubna 2009 v 14:50 | Kája-13 let
Psáno 7.4.2009

Není to dlouho,co jsem napsala článek o tom,jak mě zlobí některé komentáře.
Víte,které myslím.
Takové ty typu :
Ani vlastně nechápu,proč to píšu. Ti rozumní si to čtou,ale nepotřebují to,ti,co by to naopak potřebovali,si to nečtou a jen pod to střelí reklamu...

Prosím,nevíte co s tím?

Možná bych mohla komentáře moderovat...

Jednodušší by bylo blogkovat ty,kteří ten nepořádek dělají.
Ale to mi připadí blbé.

Jaké máte návrhy vy?


Dneska jsem se přihlásila do blogu.
A co to nevidím?
Mám nový komentář.
Rozkliknu to...a tohle tam bylo:


no fuj ty děvko!!!!
seš hnusná!!!!!
a takovejhle blog by si vyrobilo jenom tříletý dítě!!!
máš tam chyby takže budeš asi hodně malý dítě!!!!!!!!!!!!!

Myslíte si to o mě taky?
Souhlasím akorát s chybami v článcích,to je pravda. Ale není to přeci důkaz,že jsem nějaká malinká?
Krom toho,tříletý děcko by určitě nepsalo články na blog. Určitě by nezažívalo to co já.
Takže...rozum nemá spíše ta autorka komentáře,co vy na to?



Takový krátký článek,který jsem napsala,když jsem byla naštvaná.
Oprabdu mě ten komentář namíchnul.
Tak prosím raďte,co mám dělat.

Pá,vaše naštvaná Kája

6.4.2009:,,Prosím jeden kopeček grepové"

6. dubna 2009 v 19:39 | Kája-13 let |  Kájinči deníček

,,Dny umí být hezké,když chcete."



Sólokapří soustředění...Co od něj očekáváš?

5. dubna 2009 v 10:29 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Naše paní učitelka přihlásila náš školní časopis do soutěže Zlatý solokapr 2009.
Co je to?
Soutěž školních časopisů M oravskoslezského kraje.
Loni jsme v této soutěži získali první místo.
Jsme dobří,že?
Aby toho nebylo málo,řeknu,že v nějaké celostatní soutěži jsme vyhráli třetí místo. Asi jsme vážně dobrý časopis.

K soutěži Zlatý solokapr 2009 se pořádalo víkendové soustředění. Byla jsem na něm i loni. Dočtete se tady,

Apríl,Apríl

2. dubna 2009 v 18:29 | Kája-13 let |  Kájinči deníček
Ten článek předtím byla jen taková legrácka.
Ono to k tomu prvnímu dubnu prostě patří.

Samozřejmě jsme si chtěli dělat srandu i ve škole. Z žáků? To je out. Sranda z učitelů je přece jen větší zábava,no ne?

Konec blogu

1. dubna 2009 v 0:00 | Kája-13 let
Už na to nemám náldau,ani čas.
Určitě jste si všimli,že poslední dobou moc nepíšu (a když,je to strašně odbyté).
Proto jsem si řekla,že to sbalím.

Nemá přece cenu se nutit něco psát,když nevím o čem,nechce se mi a tak dále a tak dále.

Raději to ukončím.
Aspoň na pár týdnů.
Ještě uvidím.

I tento článek se nutím psát.

Smůla. Končím. Nemá to cenu.Myslela jsem,že to vydržím aspoň dva roky,ale už se to nedá...

Bylo mi s vámi fajn... :-(