Kdo jsem zajímá asi převážnou část lidí, kteří poprvé přišli na můj blog. Pokud jim stačí stručné informace, postačí jim kolonkový profil, kdo se chce dozvěděti více, určitě si rád přečte tento článek.
Poslední aktualizace: 26.3.2012
Nejčastěji mi říkají Kájo. Nejmenuji se Karla, jak si někteří myslí, nýbrž Karolína. A když se mě někdo zeptá, jak to s mým jménem doopravdy je, můžu vyletět z kůže. Ne, nejsem Karla a jsem za to ráda. Jediný klad v tom divném tvrdém jméně vidím ten, že je krátké, což se o Karolíně nedá říct. Učitelé mě často oslovují Karolíno, když mě chce někdo naštvat, řekne mi Karolínko (fůůůj), když mě chce někdo potěšit, řekne Káji, když mě oslovuje pes, řekne haf haf, také se setkávám s oslovením Kařolíno (Boris, no), miláčku (a podobně) a ty pičo hnusná (a podobně, vychází to z úst nevyspělých spolužáků a exspolužáků, kteří si myslí, že kdo chlastá a špulí rty je pán světa).
Je mi šesnáct a jsem už ve třeťáku. V sedmičce jsem si totiž řekla, že na základce s ,,úžasnými" spolužáky už nebudu a šla jsem na gympl. Na příjmačkách jsem měla ohromné štěstí, byla jsem tři místa před čarou. Dvacátá sedmá. Někteří přijatí si ale naši školu nezvolili, takže se žebříček posunul a tak si myslím, že bych se dostala i kdybych byla trochu horší.
Se svým životem jsem spokojená i nespokojená. Mám své kámoše, mám svého milého, mám svého psa. Co víc si přát? :) Nespokojenost spočívá v tom, že mám víc nepřátel, než přátel. Důvody? Nevím. Jsem introvert, nechlastám, nehulím, jsem celkově velice tenká, což platí i pro hrudník, kvůli čemuž jsem se mnohokrát stala obětí posměchu, jsem slušně vychovaná a nehodlám se toho vzdát, nenávidím lež a pomlouvání, když někdo něco z toho dělá, řeknu mu, že je hrozný a že by to dělat neměl. Zastávám se postžených a rasově odlišných lidí od nás. Vtipům o cikánech a důchodcích se nesměju, protože jsou ubohé. Vtipům o sexu taky ne. Proto tvrdí, že nemám smysl pro humor. Nemám se k vyspaní s ním, proto jsem braná jako strašná a jemu už hodněkrát říkali, že by se se mnou po půl roce rozešli. Házejí po mě propisky, protože jsem prý skvělý terč. Ohromně je baví, když hledám třídnici, proto mi ji dneska schovali. Jsem prý puntičkářka, což se nehodí. Jen proto, že když mažu tabuli, mažu ji pořádně, od zvrchu dolů a snažím se, aby na ni nebyly čmouhy. Dvakrát jsem zažila šikanu (nebo aspoň něco co ji je strašně blízké). A možná bych měla končit. Koho zajímají mé problémy?
Jak jsem už psala, jsem introvertka. Přesto jsem schopna dostat kvalitní výbuch smíchu. Přesto je můj největěší sen pořád někde vystupovat se zpěvem nebo s houslemi. Chci ukázat, že něco umím. Když na to přijde, jsem schopna pohádat se s našim nemožným matsilákem. Nadávajícím od plic řeknu, co si o nich myslím, bez ohledu na věk. Jednám však slušně. Na soustřeďku jsem s Anet řvala hity osmdesátých let přes celou budovu. Moji velkou zábavou je rýpat do kluků a dělat si z nich srandu. (Něco typu ,,Tondoo, ty takhle jednou zůstaneš", když se Toncek hrbil nad svým mobilem a koukal na fotky kluků) Když na mě přijde, umím být pošahaná. Ovšem jen někdy a v některých skupinách. Jestli chápete, jak to myslím.
Jsem multi muzikantka, vezmu nástroj a hraju. Nejlépe samozřejmě na housle, ta dlouhá léta v zušce se nezapřou. O mém zpěvu si myslím, že je docela fajn, ale byl by mnohem lepší, kdybych nebulala hlasové výchovy. Jenže ty mě nikdy nebavily. A možná bymi prospěly. Takhle můžu zpívat jen písně nízko, nebo písně vysoko, uprostřed nemůžu, protože se mi nespojily rejstříky a když chvilku zpívám tak a chvilku tak, vůbec to nezní hezky.
Nejlepší zvíře na světě je pes. Líbí se mi kočky. A další zvířata. V ZOO se cítím jako v ráji. Fajn je výcvik agilit. Psí komunita, jsem z toho úplně pryč. Vždy chci, aby ta hodina byla nekonečná. Na oběd mě potěšíte horou moc dobrého masa. Ráda chroupu zeleninu. OVoce mám rovněž ráda. Švestky jsou nej. Z mrazáku je občas vytáhnu a hodím na buchtu. Nebo upeču nějakou jinou buchtu. To já ráda. Uklízím. Jsem alergická na minecraft. Jediná hra, kterou uznávám, je Angry birds. Z nepočitačových her mám ráda aktivity. Nesnáším monopoly, je to nuda. Ze sportu nenávidím volejbal, skok vysoký, fotbal... Ráda běhám, hraju bembajz a chodím na zumbu. Na to nejdražší místo v našem městě. Ale já tam nešla kvůli FP, ale kvůli te zumbistce, byla jsem na ni zvyklá. Ve fotbale fandím jen a jen naši Lipině. Stadion máme hned po barákem. Nedobrovolně se stávám svědkem každého zápasu.
Poslouchám metal. Nightwish, Apc, Sonatu Arcticu, Lordi a další finské geniály. Potom vele legendu IRON MAIDEN. Já na ně za rok prostě půjdu, vím to, ikdyž ještě není ani známo, zda k nám vůbec dorazí. Vyzvednu neznámou rockovou kapelu Nevím. Jinak si ráda poslechnu každý dobrý rock a metal, upozorňuji dobrý. Nepatří tam tedy TDG, Coldplay, Linkin park atd. Nesedla mi Metalica. Musím ale uznat, že některé písničky jsou dobré. Ráda mám i Jarka Nohavicu a Čechomor. Nenávidím Rytmuse, Majkla Spirita, Miley Cyrus, Justina Biebra, Avril a jim podobné existence. Uznávám jen ty, kteří prokážou, že opravdu něco umí a přitom nejsou jen komerční blbost. Takže asi tak. Snad jste se o mě dozvěděli, co jste chtěli.
A co tvoja skola? Co ta tam bavi? Chces byt este stale ucitelkou?
já (jak jistě víš jedu letos taky na lyžák) ale na rozdíl od tebe úplně dobrovolně a to nejenom kvůli třídy 
Různý kolonky a profily stejně jen brzdí tvůrčí kreativitu pisatelů, pak jsou ta infa o autorech všechna stejná a děsně suchá