Nově mě najdete na: www.kajinblog.cz

V hudbě radost, štěstí, krása

28. srpna 2010 v 10:59 | Kája-14 let |  Co si myslím
Už druhý článek na téma týdne. Ale proč ne, hudba je důležitá, takže si ty dva články zaslouží. Minulý článek obsahoval video, na kterém s Terkou hrajeme písničku z Titanicu, My heart will go on. Dnes to bude spíš takové povídání...


Hudba, to je něco, co mě provází od malička. Mamka (a někdy i taťka) mi pořád něco zpívali. A já jsem je napodobovala, ještě jsem ani mluvit pořádně neuměla. Byly to doby, kdy pro mě bylo všechno hatiti a hatito, takže i texty písniček byly na ten způsob. Ale o mluvení jindy.
Když jsem se naučila trochu mluvit, začala jsem zpívat na originální texty, ale znělo to asi takhle: Kakal pes pšeš ovec, pšeš zelenou louku, še za ním myslivec perou na kobouku. Ještě bych mohla dodat, že před ,,myslivec" jsem ještě zpívala ,,pan", protože jsem nevěděla, co to je myslivec a mamka mi řekla, že to je takový pán co se vlese  stará o zvířatka. Prostě pan myslivec.

Ráda jsem zpívala. A pak k nám do školky nějaká přišla paní. Byla to paní z hudebky a dělala ve školce nábor. Každý jsme ji zpívali, tleskali rytmus a snažili se co nejpřesněji chytit tón, který nám brnkla na klavír. Rodičům dětí které uspěly pak dali přihlášku do hudebky. A mě přihlásili. Nevím, jeslti bych do hudebky začala chodit bez té paní učitelky...

Nejdřív jsme tam měli jen takovou nauku, kde jsme se tak hravě učili ty nejzákladnější základy hudby. A taky jsme zpívali. Jednou jsme nacvičovali na vystoupení a k jedné písničce nám hrála blonďatá Terezka na housle. Ty se mi tak líbily, že jsem na ně později začala hrát. Vtipné je, že v sedmé třídě jsem dostala novou učitelku, a tou se stala právě ta Terezka. Co si pěkně navařila, to s pěkně sní. Nemusím doufám dodávat, že jsem se ty housle oblíbila. Ale mám ráda i něco jiného, flétničku, klavírek (ok, na ten toho moc neumím, ale ráda ho můžu mít i tak ne?) a ještě ráda zpívám. Nemohla bych opustit sbor. Právě díky němu vznikl název článku.

Zpívámé totiž jednu písničku. Na latinský text. Ale potom i překlad, aby tomu lidi rozuměli. A ten překlad je víc než pravdivý. Líbí se mi. Vypovídá přesně o hudbě, a ikdyž mluví spíš o kostelové hudbě, platí to pro všechnu hudbu, ikdyž má každá trošec jiný charakter.

Já nějak nemám vyhraněné co poslouchám. Popravdě se v tom ani moc nevyznám. Ale vnímám, že to co se mi líbí, je opravdu různé. Když miluju Čechomoráky a takovu It´s my life, tak to je asi dost velký rozdíl, co? Většinou si oblíbím nějakou písničku a tu mám pak ráda, a je mi jedno, jaká je a kdo ji zpívá. Příklady radši uvádět nebudu. Jen upozorním, že kdo četl skoro před dvěma rokama moji hitparádu, což už tady asi nikdo takový není, ty písničky uvedené tam mám ráda pořád...ikdyž jdou do popředí jiné...

Nakonec naše,,třídní" It´s my lilfe. Maminka ji totálně nesnáší, ale musí ji občas přetrpět, protože ona je to skoro naše třídní hymna, a jak jsme si říkaly s KaKamilkou, my ji budeme zpívat ještě na posledním zvonění...

Kája
Ještě napsat něco o Mileynce. Hehe, to už jsem udělala, a opravdu mě neštve ona sama, ale to, co je kolem. Kdybych ji neviděla při každém kroku a nebyla tak..to...tak ji mám sna i ráda...

A nezapomeňte, v hudbě radost, štěstí, krása, oplýváduši mou i tvou ;) ;) ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alessandra | Web | 28. srpna 2010 v 11:20 | Reagovat

Jé, It's my life je skvělá písnička.:-)

2 RiTchie | Web | 28. srpna 2010 v 18:43 | Reagovat

jáj,jak sme přes celou školu řvali ic mááááááj lajf!!!

3 Kája | Web | 29. srpna 2010 v 10:22 | Reagovat

[1]: Ne skvělá, nejlepší!

[2]: Něco se ti nelíbilo? Byl to nejúžasnější den! Škoda že jsem byla nachlazená a špatně se mi zpívalo... ale co. A nejlepší byl pohled na poskakující Virtu.

4 Annie | 29. srpna 2010 v 20:43 | Reagovat

Zítra přijedu! Musíme se domluvit :) V jednu bych byla na nádraží... KOLEM jedné..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama