Nově mě najdete na: www.kajinblog.cz

2010 flies away

31. prosince 2010 v 10:29 | Kája-14 let |  Co si myslím
No dobře, jsem padlý Nightwish fanoušek a ty slova z písničky v nadpise jsem si musela dovolit. To bez nich nešlo. Muhehe. Ale změnila jsem si první slovo. Na dva tisíce deset, protože ten rok nám právě kajsi ulítává, aby udělal postor tomu novému. A kam on vlastně letí? Mi se po něm bude stýskat.


Tento rok byl totiž pro mne významný. Stalo se totiž něco hodně důležitého. A já nenapíšu co. Protože si to tady může každý přečíst. Každopádně jakási rekapitulace roku by se zešla. Protože kažý rok je jedinečný. A od každé osoby je jedinéčný. Nenajde se bloger, který by měl rok popsán stejně. Možná že taková Terezka by to měla podobně, protože jsme strašně často spolu a chodíme spolu do třídy, ale i tak by měla hodně věcí jinak. Protože každý jsme jedinečný. A díky tomu není svět tak jednotvárný. A díky tomu vzniká to, že se někdo s takovým člověkem baví a někdo jiný ho nenávidí. A o tom to taky je.

Teď budu psát názvy měsíců a pod to ,,pár" vět, co jsem dělala, co se stalo a podobně. Jistě mi pomůže slavná deníková rubrika, ale musím podotknout, že já si stejně všechno pamatuju, protože na takové věci mám nehorázně dobrou paměť a pamatuju si, co se kdy stalo a který den to byl a podobně. A když to nevím takhle, tak si to dám do souvisostí a datum si spočítám. Pamatuu si, kolik dní před čím nebo po čem to bylo. Já vím, jsem cvok. V dějepisu mi to takhle nefunguje, ale náhodou vím, že nějakého francouzského krále popravili dvě stě let před vznikem samotné České republiky...

Leden
No ano, náš slavný leden. Desátého ledna devět hodin a dvacet sedm minut nám měl jet ze druhé koleje vlak. Kam? Na lyžák. Vlak měl ale spoždění, jel až ve tři čtvrtě a ještě k tomu ze třetí koleje. My z našeho města, co jsme do toho vlaku měli nastoupit, jsme netrpělivě stepovali na nástupišti a čekali. Pak přijl vlak a z jednoho vagónu na nás mávali spolužáci. Hurá za zábavu!
Asi bych se neměla tak rozepisovat, ale lyžák, to byo opravdu hodně. Chci tam znovu! Jo! Jo! Jo! Samozřejmě i pár chvil jsem se trápila, ty záchvaty smíchu při Kouzelné školce a polštářovo-peřinové bitvě to ale přebily. Sakra, když na to tak vzpomínám, chci tam zpátky. A hned. Nejlepší třešničkou na dortu byla diskotéka, to jsem si říkala, že chci, aby tohle nikdy neskončilo, abychom si tam tak žili dál...bohužel ta diskotéka byla závěrečná a po té, co jsme si na pár hodin zdřímli (šli jsme spát pozdě a vstávat jsme museli hodně brzo), jsme balili a jeli domů. Teď už jsou tu jen vzpomínky a skoro pět set fotek. :-/
Pak jsem v lednu dělala soutěž z anglického jazyka, kde se nedařilo tak, jak jsem si přála. Nějak se to nepovedlo a tak jsem skončila až na posledních místech...smůla...tak aspoň jsem to vyzkoušela. Já jsem totiž strašně soutěživý typ, chci se zviditelnit a zapojuju se do skoro všech akcí...a tak už to mám od první třídy.
V lednu jsem se srašně těšila na jaro. Věřím že letos tomu bude taky tak. Sprosté je, že jaro po dlouhém čekání přišlo, pak ho nahradilo léto a najendou je zase zima...
Na konci měsíce jsem dostala první gymplácké vysvědčení... :))

Únor
V únoru mám narozeniny. Letos mi bylo čtrnáct. To je celkem dost, od té doby si připadám jakási starší, ikdyž člověk stárne každým dnem. Co dnem. Hodinou. Minutou. Vteřinou! A nespravedlivé je, že stárne už od narození... :-/
Kdo na tenhle blog chodí, tak ví, že únor byl hodně krutým měsícem. Terezka mi odjela do lázní a já ve třídě měla jen tři zpřízněné duše, z toho jedna mi byla tou dobou strašně vzdálena a bavila se spíš s někým jiným, než se mnou. Já mezitím trpěla, protože se na mne vrhla celá třída. Jestlipak pamatujete ty jejich komentáře. Fuj fuj fuj. A co jsem si od nich vyslechla! Ještě, že už t je dávno pryč.

Březen
Žábo na nebi, co bylo zajímavého v březnu? Hm, byly jarní prázdniny, před kterýma bylo krásné teplo, tak jsme se těšili, že to bude skvělé, a jak naschvál, když prázdniny začaly, nasněžilo. Samozřejmě že když skončily, tak to zase začalo tát! Takové naschvály!
Jo, a marně jsme se s mamkou pokoušely koupit si nové boty. Všechny byly buď hnusné, nebo ne v našich velikostech. Děs běs :))

Duben
V dubnu spadlo to letadlo s polským pezidentem. Nevím jak to vyřešili, ale pilot za to určitě nemůže. A basta. Tohle nepřestanu říkata nepřestane mi být obětí líto. Myslím, že kdyby se to stalo naší republice, tak bychom z toho nebyli smutní tak jako ti Poláci. Máme asi jinou povahu. A ve vládě šašky.
Zúčasnili jsme se matematické soutěže, kterou pořádá naše gymnázium a celou dobu jsme se drželi na posledních místech. Nakonec jsme skončili na posledním místě lepší poloviny. Aspoň něco. Stejně je naše třída nejlepší :D.
Se třídou jsme ten měsíc byli na ptákách. Paráda! Sice se tam do mě mírně pouštěly naše super bezva bomba kůl hvězdy, ale jinak jsem si to užila. Celé jsem to tam odchodila s Terkou a s Ritchiem a bylo mi jedno, že třída pokřikovala takové ty věci že se s mistrem k sobě hodíme. Našlapali jsme třináct kiláků, poslední úsek jme běželi a já s Terkou jsme málem nestihly vlak, protože Terce se těsně před cílem zarazil dech a nemohla běžet dál. Naštěstí jsme to stihly!
Nooo a ještě jsem ten měsíc měla třeba praštný den s Kamčou a Terkou. Díky tomu jsme se tak nějak víc spřátelily, protože předtím jsme už spolu skoro nemluvily.
Duben byl pěkný měsíc.

Květen
Bohužel přišel květen. Byl to pro mne hodně těžký měsíc. Ještě těžší, než když mě šikanovali. Vážně. Protožže to já se přestala prakticky bezdůvodně bavit s dobrým kámošem. Jo..myslela jsem, jak dobře nedělám, ale za pár dnů už jsem toho litovala. Nastalo pro mne hodně špatné období. Hrůza. A do toho povodně. Ne že by mě činily smutnou ty povodně a ty škody, ale to, že prakticky celý měsíc nevykouklo slunko, které mi dokáže náramně spravit náladu.
Hmmm a květen byl taky měsíc ulejvací, protože se matrovalo. Nejdřív pátky posledních zvonění, nejdřív čtyřletých tříd, o týden později šesté á a potom ty dva týdny, kdy jsme měli totálně předělané hodiny a končili nejpozději o půl jedné, kolikrát i dřív. Těším se, až se zase takhle bude ulívat. Ale po letošku nemám slovo ,,květen" ráda.

Červen
No v červnu už se mi ta nálada tak nějak zlepšila. I s tímkámošem už jsme občas prohodili slovo. Špatné nálady mě přepadávaly, ale spíš jen jednorázově na krátkou dobu.
Od června vlastním dva foťáky, protože ta baba z Goly říkala, že ten starý reklamovat nepůjde a když jsem si koupila nový, řekla, že ho tam odešle. A vyšlo to. K čertu. To naštve. Oni umí vydělávat. Tatínek říkal, že ten foťák ode mne koupí, ale peníze mi dosud nedal. Takže ikdyž s ním fotí on, je to pořád můj foťák. Chacha. A to teď možná budu mít dva mobily...ale to je mmo mísu.
v červnu bylo podle všeho strašné horko. No jo vlastně. Ten výlet první á do Ostravy. Málem jsme tam chcípli. Když jsme měli rozchod, tak jsme se s Anežkou osvěžovaly na vodotryskách na Masarykáči. Byly jsme pak úplně mokré, ale bylo to příjemné.
A pak už byl konec měsíce a zaaly nám prázdniny. OCH.

Červenec
Prázdniny jsem si na povrch hodně užívala. Pořád jsem kajsik lítala s Terezkou, popřípadě s Kamilkou, když Terezka nebyla doma. Jeden extra horký týden jsem chodila skoro každý den po bazénech, to víte, jednou frýdlantské koupaliště, pak náš aqoš, obyčejný krytý bazén...Divím se mamince, že mi to všechno platila. No někdy už převrácela oči, ale nikdy neřekla, že si to mám platit ze svého nebo nemám chodit.
To si ale pište, že ten měsíc nebyl jen tak hezký. Protože jsem potkala toho kámoše a já nebyla schopna promluvit, ikdyž jsem chtěla a z toho jsem pak byla hodně špatná. A vrátily se vzpomínky, víte jak. Psala jsem jednou článek o tom, že mě minulost ničí.. Když jsem odjela k babičce, tak jsem prakticky nemyslela na nic jiného a potom na dovolené taky. Ale ta patří k sprnu :)) Spíš, odjížděli jsme 31.7.2010...

Srpen
To byla šťastnější část prázdnin. Před dovolenou jsem se jak tupá pohádala s kámoškou, takže jsem na dovolené myslela na oba...No, dovolená byla sama o sobě fajn, le někdy jsem měla plné zuby rodiny a chtěla jsem domů. A nemyslet na ty dva ťunťe. Naštěstí jsem se s Anežkou as usmířila a mezi dovolenou a táborem jsem s ní byla venku. Byla jsem  z toho hodně šťastná :))
Pak byl onen tábor, na který jsem vůbec nechtěla, ale líbilo se mi tam tolik, že bych se tam zase ráda vrátila a nikdy neodjela. Měla jsem tam trhlé kamarády, kteří byli častěji na našem pokoji, než u sebe. Bylo to fajn. Domů se mi nechtělo. Ale náhodou i to stálo za to. Protože se ozval ten kámoš, se kterým jsem se přestala bavit a šli jsme spolu ven. Krutě. Vůbec jsem si ten poslední týden prázdnin užila. Lítala jsem kajsik s Terezou, s Kamilou, s oběma dohromady a nakonec jsme si pozvaly Anežku a hrály jsme s ní na hudební nástroje, které už tak dlouho týráme. Terka klavír, Anežka flétnu a já překvapivě housle. A pak už si nachystat školní potřeby...

Září
...jde se do školy. Těšila jsem se. Je to nevysvětlitelné ale těšila jsem se.
A v září nastal ten neskutečný obrat v mém životě. Ale to máte fuk. To vám může být jedno.

Říjen
Poslední čtvrtletí jsem se měla fakt dobře. Copak jsem tak dělala v říjnu? Měli jsme ve Frýdku Anežku a šli jsme s ní do parku, to znamená, že to bylo pěkně cvoklé. A pak jsme byli na bazéně a na Ondřejníku a vůbec to byl pěkně akční měsíc a hodnotila bych ho stejně jako duben, byl prostě dobrý.

Listopad
No, listopad si to pohoršil tím, že jsem měla angínu. Fuj. To totiž znamenalo, že jsem týden a půl nemohla chodit do školy. Jaká to nuda! Jaká to otrava! Nemám moc ráda společnost, ale totálně mi hrabalo z toho, že jsem se skoro s nikým nevídala, že jsem byla celý den buď sama, nebo s někým s rodiny. A to bylo tak děsné... Ještě že doktorka na kontrole řekla tu krásnou větu: ,,Můžeš do školy!"

Prosinec
Ten ještě neskončil, ale bude tu s námi jen nějakých necelých čtrnáct hodin. Hned ná úvod prosince jsem byla ve Vídni. Je to teprv měsíc, ale mi to připadá jako celá věčnost! Jako by to bylo nejmíň před rokem. Každopádně to byl úžasný výlet...
A celý měsíc mi nějak marodí Terka, nemohla chodit do školy :( tak snad už to bude dobré...

Měj se pěkně, roku!

Kája
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Great Mhery | Web | 31. prosince 2010 v 10:44 | Reagovat

Jsem fanoušek Tarji Turunen a mám celkem ráda staré Nightwish s Tarjou.
Pro mě byl tento rok báječný. Uvědomila jsem si, že se mám skvěle a měla se skvěle. Udělala mnoho dobrého a doufám, že se budu mít skvěle stále.

2 verIZA | Web | 31. prosince 2010 v 19:10 | Reagovat

Bude to rok co se známe! Neni to ásm? :-D

3 Kája | Web | 31. prosince 2010 v 22:21 | Reagovat

[2]: Zvláštní. To letí :D

4 Dailly <3 | Web | 1. ledna 2011 v 1:03 | Reagovat

Přeju HAPPY NEW YEAR :). Zvu tě ke mně na blog, máš krááásný blog jen tak dále :-) :-P

5 Renato | E-mail | Web | 7. března 2012 v 2:02 | Reagovat

Tady se mi líbí... ;-)

6 Rade | E-mail | Web | 19. června 2012 v 15:43 | Reagovat

máš pěkný blog ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama