Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Časová deorientace

10. ledna 2011 v 20:19 | Kája-14 let |  Kájinči deníček
Nějak se ztrácím v čase. Dneska jsem několikrát přemýšlela, co je vlastně za den. V biologii jsem měla pocit, že je středa, přestože ve středu máme biologii už třetí hodinu, za to v pondělky až šestou. Přitom jsem už byla připravená jít domů. No nevím, jsem úplně mimo. Teď večer jsem si zase myslela, že je úterý...a středa nás čeká zítra. Co jako chci? Každý den středu? To asi ne. Tak čím způsobena má deorientace? Že by překopaným rozvrhem?


Už začátek dne byl totiž jiný. Nejela jsem na sedm. Heheč. To díky bažantíkům, kteří si užívají na lyžáku. K tomu totiž potřebují profesory, kteří by se s nimi rozčilovali. Tákže. Jestli chcete něco vědět, celkem těm bažantům závidím. Celkem dost! Copak my jsme dělali v pondělí večer na lyžáku? A, zpívali. Všichni jsme se sešli kolem kytary a zpívali a zpívali. Scházeli jsme se nějak po večeři a skončili jsme až při večerce, kterou jsme mimochodem, až na poslední večer, dodržovali.

Chci na lyžák, bohužel pojedeme až za rok. Za dlouhý rok! A ještě k tomu se nám tam připlete další třída až dvě. Ani nevím, kdo to bude, protože to budou třídy, které teprve budou začínat. Chápete, budem ve třeťáku, paralenní ročníky budou bažanti ze čtyřletého gymplu. Možná že by to bylo hezčí, kdyby jela jenom naše třída (nádherné vzpomínky na loňský rok), ale co, lyžák jak lyžák, hlavně že pojedem pryč. A už bych měla sklapnout, protože povídám pořád o něčem jiném, což je kvalitně trapné.

Možná se vám zda můj styl psaní, kterým píšu dneska, trošku jiný, trošku pitomější a tak dále. Ach jo, už jsem psala moc článků na náš cvočí blog. Víte, tam se píše jiným stylem. Tam člověk píše tak...jak bych to řekla...no prostě jsem moc rozblbnutá a nejsem schopna se umírnit.

Mimochodem jsem taky pěkně roztěkaná, protože jsem mluvila o tom, že se ztrácím v čase a že to asi bude tím, že to pondělí bylo celé překopané...a skončla jsem úplně někde jinde. Dobře, takže mi tedy odpadla nultá hodin. Jak hezké! Jen pokud vás o půl šesté nevzbudí mamka, že máte na sedm a že jste zaspali. To mě opravdu hodně potěšilo. Ale ještě jsem usla, naštěstí.

Asi tím nastala ta deorientace, no. Že jsem začínala o hodinu později. A první hodina též nebyla normální první hodina, protože jsme měli supla. Druhá hodina byla taky nenormální, suplovaná. Skoro celou hodinu jsem si za neustáleho upozorňování třídního, že máme být potichu, povídala s Anežkou. Můžeme tedy říct, že místo od 7:10 jsme měli normální rozvrh až od 10:00. Krása, opravdu.

V matematice jsem opět a zase nedávala úplný pozor. Zalíbilo se mi ty nudné hodiny trávit čtením. Jednou jsem ten časopis málem nestihla schovat. Málem, naštěstí. Nevím sice, co by mi hrozilo, ale možné zabavení časopisu je pro mne nepěkná hrozba. Takové věci jsou pro mne cennosti a musím si je chránit.

Přestanu se asi brzo bavit s vodafoňákama. Před dvěmi lety jsem u nich koupila telefon, takový ten vyrobený speciálně pro zákazníky vodafonu. Ten nějak občas vypovídá službu. To znamená telefon odnést do prodejny, ti ho odešlou do servisu a tam zkoumají, jestli je opravdu vadný. Pokud ano, dají mi nový telefon. Naposledy řekli, že mi vrátí peníze, když se to stane ještě jednou. Od té doby vodafoňáci nehorázně stávkují. Posílají mi to jinde, než předtím a vždycky řeknou, že se závada neprojevila. Teď měli telefon u sebe měsíc. Už jsme si všichni dělali naděje, že dostanu peníze. Taťka dneska šel do vodafonu. A co dostal? Samozřejmě mobil. Je to na houby. Ještě k tomu, když už mám nový a lepší mobil. Ach ti vodafoňáčci...

Dneska se mi podařilo pořádně doblbnout počítač. Stahovala jsem vkuse nesmírne množství písniček, samozřejm jsem ho nechala stahovat několik souborů najednou, proč se s tím párat, že ano. On byl z toho tak doblbnutý, že nic nedělal, když jsem klepla na pravé tlačítko. Musela jsem ho restartovat. Pak jsem všechny písničky přejmenovávala tak, aby mi to vyhovovalo, to víte, nejdřív interpreta  za pomlčku název písničky, včetně velkých písmen atd. Zpomalovalo ho to. A to nemluvím o teplotě mobilu, který celou tu dobu visel připichnutý na USB. Já ty přístroje týrám :D

Kája


Vážně se omlouvám za divný článek. Poslední dobou mi tady nejde psát. Mnohem radši přispívám na cvoky. Asi jsem v jádru opravdu velmi cvoklé stvoření...no co už, život je takový. Stejně mi ty články nikdo nekomentuje..no, skoro nikdo. Anebo to je tím, že jsou tak pitomé, že prostě komentovat nejdou? I to je možnost, kterou nesmíme vyloučit. Tak dobře, já už se budu snažit psát lepší, komentovatelnější, srozumitelnější, normálnější a tak dále články! Prostě články na úrovni. Jesti to ovšem umím.  *fack* drž hubu Karolíno! Moc mluvíš! Tak jo, já končím, mějte se pěkně a mějte rádi své blogy. A až si budete říkat, že píšete pitomé články, vzpomeňte si na mne. A v anketě hlasujte pro ano. Protože metal je nej. :-P Mlč! Tento článek je opravdu nejhorší článek, který jsi kdy napsala!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Christian Louboutin Shoes For Sale | E-mail | Web | 11. ledna 2011 v 8:32 | Reagovat

*We can use this simple sentence structure to ask many different questions and get a lot of information.

2 mrs-anika | Web | 16. ledna 2011 v 12:49 | Reagovat

nejlepší je, když si celý den myslíš, že je už neděle a večer zjistíš, že je teprv sobota :D

3 Kája | Web | 16. ledna 2011 v 13:00 | Reagovat

[2]: Krásný pocit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama