Nově mě najdete na: www.kajinblog.cz

Předehrávka, školní nic nedělání...

28. května 2011 v 9:59 | Kája-15 let |  Kájinči deníček
Světe div se, minulou neděli jsem strávila s vlastní rodinou! Takovým událostem se poslední dobou strašně vyhýbám, ani neumím pořádně vysvětlit proč. Necítím se s nima dobře, často se nudím, ani si pořádně nerozumíme.. a hlavně, za rodinu už víc považuju Terezku a mistra. Jenže když ani jeden z nich nemá na mne čas? A Kamilka asi taky ne? Řekla jsem si, že než sedět doma, půjdu radši s nima.


Představte si, že to ani nebylo moc strašné. Šli jsme na jakousi procházku, na které jsme se zastavili u Hynka-fajn ukecaného Vietnamce a koupili tam dvoje třičtvrťáky-jedny pro mne a jedny pro ségru. Tohle byla asi ta nejotravnější část odpoledne. Kdo tady chodí častěji, ví, že nákupy já opravdu nerada. Takže jsem si prostě vybrala gatě a šla ven za teťkou, který se tam procházel s Fíkem, zatímco ségra ještě lítala po obchodě... Jak ji to může bavit? A to tam ani nic pořádného neměli, měli zrovna před přivezením nového zboží, takže výběr opravdu nic moc. Jenže ségra je ségra, takže to trvalo víc jak hodinu, než jsme konečně odešli. Myslela jsem, že už půjdeme domů, ale mamka rozhodla, že ještě navštívíme cukrárnu.

Cukrárna, která je Naše. Od mé druhé rodiny. Moc dobře si pamatuju, jak jsme tam jednou po škole seděli, lízali zmrzlinu a vymýšleli blbosti. Vlastně jsme tam pak ještě seděli i po dolízání zmrzliny. Ti dva tehdy byli odhodlaní odnést stůl. No ještě že ho neodnesli, neměli bychom teď u čeho sedět. Měla jsem tam zmrzlinu, jeden kopeček banán+čokoláda, druhý pomeranč (ňam). Když jsme dolízali každý svou zmrzlinu, rozhodlo se, že nám to ještě nestačilo, tak jsme si ještě objednali kávy (ségra džus), taťka takové miniaturní zákusečky a my holky linecké květinky. Pejsan dostal vodu ve víku od zmrzliny. Jaksi jsme nečekali, že budeme pryč tak dlouho, tak jsme mu nevzali misku. Ten vůl si tu vodu pak vylil, když štěkal na kolem jdoucího psa.

Ten den mě strašně zmátl tatínek-absolutně nechápu, co myslel tím, že když s nima nechci na procházku, tak jak s ním můžu chtít na Maidny. A vůbec se choval, jakoby byla úplná samozřejmost, že tam jede. A co víc, ono to vypadalo, že jede i na Škorpíky. Zvláštní bylo, že o ničem nevěděla ani mamka, takže asi jenom tak mluvil. Pochybuju, že by tam jel, nebo že by vzal i mne, ale byla jsem z toho dost dobře zmatená. Mamka se naštvala, že taťka si kajsik pojede a ji na Roxette nevezme. Ale já vím jak to bude, všichni budeme doma a basta. A chudák ségra, celou dobu jenom čuměla a říkala, že nechápe, proč řešíme takové blbosti...

V pondělí jsme se třídou zažili krásný okamžik. Vrátila se paní profesorka Magnusková, která nás učí tělocvik (holky) a zeměpis (všechny). Byla víc jak měsíc na marodce, protože měla nějakou operaci. Díky tomu jsme měli suply. Na tělocvik mladého tělocvikáře ze základky, mimochodem je to brácha od spolužačky, na zeměpis takovou starou megeru. Ten tělák byl fajn. Sice to bylo něco jiného, ale fajn, jen byl divný pocit mít na tělocvik chlapa. Za to ten zeměpis... Měla jsem opravdu radost, když jsem zjistila, že se nám vrátí naše oblíbená profesorka.

A jakou slávu jsme z toho udělali! Hlavně naše ukecaná Míša, která je taková trošku drzejší a mezi ní a paní profesorkou probíhají pořád rozhovory přes celou třídu. S jiným profesorem by si to dovolit nemohla... Stály jsme u tělocvičen a čekaly, kdy naše oblíbená tělocvikářka příjde. Najednou Míša zavolala: ,,Už jde!" A pak volala něco ve smyslu: ,,Paní profesorko, my jsme se tak na vás těšili!" K tomu začala tleskat a postupně jsme se k ní přidaly všechny holky. Fajn přivítání co? V tělocviku nám dala dost zabrat, na to, že jsem ji měli poprvé. A v zeměpise jsem se po dlouhé době zasmáli. Je to zvláštní. S ní probereme hromadu učiva, k tomu si povídáme a smějeme se. S tou suplující jsme stihli tolik učiva, co by Magnusková zvládla za dvě nebo tří hodiny, a ani jsme si nepovídali, naopak, umírali jsme nudou. Tak už chápete, na co jsme se tolik těšili?

V úterý jsem měla předehrávku. Konečně jsem se toho po třech letech dočkala. Kupodivu jsem nebyla moc na nervy. Říkala jsem si, že tu Meditaci už opravdu umím. Dokonce jsem si na podium vyšla sebevědomě bez not. Učitelka, která tam byla, mi moc nevěřila, ale já to zahrála. Paměť neselhala, rytmus až na pár minimálních odchylek dobrý, jednou mi nezazněl krátký flažolet, ale o to nejde, ty na konci se činily dobře. Myslím že dvakrát jsem zahrála něco ne úplně čistě... ale kdo umí skladbu zahrát dokonale? Se svým výkonem jsem spokojena maximálně. A ti, co tam byli, mě chválí. Dokonce i exspolužák, který se tam byl podívat na bráchu, takže myslím, že jsem byla fakt dobrá. Vychtnala jsem si tu svou slávu, když mě veliký potlesk diváků donutil jít se uklonit ještě jednou.

Jen mě mrzí, že tam nebyla přítomna moje učitelka houslí. Ale chudinka má zeovna ve škole zkoušky-chodí totiž na výšku. Mimo jjiné musela zahrát i půl hodinový koncert, ze kterého byla strašně na nervy. Nedivím se ji. Zároveň si to však chválím, odpadla mi totiž ve středu hodina...muhehe.

My si narozdíl od moji učitelky žijeme ve škole skvěle. Od začátku května se neučíme na sto procent, co jsou maturity, tak se učime opravdu minimálně. Hodiny nám odpadají a odpadají, v ty co máme, se koukáme na filmy a podobně. Prostě paráda. Do konce roku už nezažijeme tan pravý perný týden. Jsou pořád nějaké volna, příští týden jedeme do divadla, pak zas budou suply... maturity jsou svině. A pak zas máme dva výlety, každý v jiném týdnu. Takže tak. Volno, a do toho písemky. Držte mi palce, abych vytáhla tu chemii. Ikdyž chemikářka není svině. Víc se bojím te fyziky... :-/ Že bych se nechala dobrovolně velkozkoušet? :) No nevím, nejsem takový blázen. Ještě uvidím...

Včera bylo poslední zvonění. Tříd, ktewré maturovaly už minulý týden, ale co, ještě je čekají písemky. Praštěné. Program byl skvělý a okradl nás o hodně času, ve kterém jsme se mohli učit, hlavně teda počítat ,,zajímavé" příklady z matematiky. Dostal mě Toša, když se vynořil z láhve coby džin, který plní tři přání. Naprosto dokonalé. Nebo parodování Bjolka. ,,Když si nevíš rady, modrý plášť je tady." Nebo Skotnicová! Co jiného by tak mohla dělat, než zdravit Jarouška a zpívat Zelený pláně. Měli to naprosto dokonalé!

A taky u vás tak prší?
Kája
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Monica Otmili | Web | 28. května 2011 v 10:18 | Reagovat

Jé Maideni, na ty doufám, že se dostanu. :-) Jinak gratuluju k předehrávkám. Mě čeká účast na koncertu, budu hrát duo s harfistkou, jenže jsem si odrovnala pravý kotník a kdykoliv šlápnu na pedál od cimbálu, tak to bolí a levou nohou to prostě nejde.

Naše škola zase zvládla zahradní slavnost (ještě že jsem tam nebyla) a čekají nás vystoupení či sportovní dny, takže se taky flákáme. :-)

2 *Nanna | E-mail | Web | 28. května 2011 v 11:44 | Reagovat

Ty rodinné výlety znám, nikdy se na ně moc netěším a popravdě - někdy bych radši zůstala doma. A můj sednáctiletý brácha se z toho vždycky nějak vykroutí, že prý už je skoro dospělý a nemusí nikam. Pfm. :D Na Maideny bych klidně jela, kdybych si tak hnusně moc nepřála jet na zatím mně nepovolený mými rodiči - Rock For People! Je to trošku z ruky od mého bydliště, ale hned bych tam jela - Paramore, Bullet For My Valentine, Sum 41... ach, to jsou zase moje úchylky. :P Máš táákové štěstí, že tvůj otec poslouchá to, co ty. :) My máme z těláku hrozně primitivní, starou a debilně namyšlenou učitelku, a tak kdyby chyběla, skákala bych tři metry vysoko (to by se jí líbilo :D). A na Zeměpis? Ta naše učitelka mně nemá ráda. Obecně jako skoro všichni učitelé. No jo, jsem rebel. :P Prší, prší... teda alespoň pršelo, když jsem si to četla. Teď to nějak utichlo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama