Nově mě najdete na: www.kajinblog.cz

Takko výlet

29. května 2011 v 9:17 | Kája-15 let |  Kájinči deníček
Pomoc! Včera jsem absolvovala se sestřičkou a tatínkem výlet do Takka. Nedobrovolně. Celé to vzniklo tak, že se ségře v létáku zalíbily nějaké šortky a začala je šíleně chtít. Začala otravovat mamku s tím, aby s ní v sobotu zašla do Takka. Mamce se ale včera nějak nechtělo, navíc měla hodně práce. Taťak se slitoval a řekl, že tam s ní zajede. Jenže taťka je chlap. Byl hlavně na odvoz a placení. Chtěl se podívat vedle do Oukeje, ani by ji třeba tolik neporadil a tak. Prostě se stalo, že jsem musela taky.


Ségra musela slíbit, že v obchodě nestrávíme zbytečně hodně času. O tom, jestli ho splnila, by se dalo spekulovat. Doma však říkala, že jenom zkusí šortky, počkáme na taťku, zaplatíme a půjdeme. Nakonec to bylo trošku jinak. Pravda však je, že trošku se omezila-normálně by byla schopna tam být ještě delší dobu. Napadá mě způsob, jak zabavit moji ségru: Vysadit ji před šopinem, dát ji do ruky dvoutisícovku a večer ji tam vyzvednout. Ji by to neomrzelo. Jak ji vidím lítat mezi stojany a rozhodovat se, jestli jsou lepší tyhle šaty nebo tyhle...

Na celém ,,výletě" byli nejlepší ti Judas, kteří nám hráli v autě. Taťka je tam pustil, když vytahoval auto z garáže. Když vystoupil, aby garáž zavřel, řekl, že uvnitř to valí Judas. Tak jsem rychle naskočila, abych je mohla poslouchat. Ségra otevřela dveře, zakřičela fuj, rychle od auta odběhla, ale nakonec ji nezbylo nic jiného, než se vrátit. Stejně ji nechápu. Bon Joviho ráda má!

Další sranda byla ještě doma, když jsme upravovaly letáky propiskama. Dokreslovaly jsme těm modelkám zvířecí uši, brýle, vlasy, k tričkům bez modelek jsem kreslily hlavy a podobně. A hlavně jsme z celého Takka udělaly Kakko (unfashion, nesluší všem). Pak jsme řekly, že Kakko je hned vedle Koukeje (oukeje) a Keska (Tesca). No jéje. Ségra ale nezná míru, takže potom chodila a všechno říkala od K. Pak řekla, že já mám dobré jméno, že mě nemůže zdeformovat. Ach jo. Vše vyvrcholilo, když řekla, že kotřebuje novou bundu (ale místo B řekla K... domyslete si to). Řekla to, když jsme odcházeli a už byly otevřené dveře, takže to vlastně řekla na celý barák... Ostuda tohleto!

Jsem asi blázen, ale já jsem v tom Takku nic rozumného nenašla. Potřebuju kraťasy, ale všechny, které tam byly, neměly prakticky žádné nohavice. Byly to jen takové zakrývače kalhotek. O to teda opravdu nestojím. Dále potřebuju gatě. Chci tmavé s úzkými nohavicemi-ale všechny jsou buď široké, nebo úzké tak moc, že pořádně nejdou oblékat. Nechci úplné roury. Chci takové, jaké jsem měla do teď. Škoda, že se mi prodřely a jsou tak krásně ďuravé. Možná ještě půjdou zalatat a nosit třeba...na hory, nebo na procházku se psem. Do města se to už ale nehodí. Když jsem nenašla tohle, mrkla jsem se aspoň na černé tričko, protože v černém se cítím nejlíp a mám jich nějak málo. U těch mě ale odradila ta cena. Přece jenom, tři stovky za úplně obyčejné černé tričko, to je celkem dost. Pak jsem si našla nádherné černé minišaty. Chtěla jsem si je zkusit. Jen tak, ze srandy. Šaty mi moc nesluší a v tamtěch bych vypadala extrémně blbě. Na věšáku však vypadaly hezky, tak jsem chtěla vědět, jak by vypadaly na mně. Kdo ví, třeba by mě to úplně změnilo... Ale myslím, že bych se v nich stejně necítila. Já si nejlíp připadám v kalhotech... Přesto jsem je brala. Jenže pak jsem uviděla ve dveřích taťku, tka jsem je zase vrátila. Myslela jsem, že zaplatí ségře ty šortky, které měla vybrané, a pak půjdeme. Houby. Stvrdli jsme tam ještě dalších dvacet minut.... Nakonec má ségra šaty a kraťasy. Já nic. Teda...

Šli jsme ještě do Tesca. Koupit ,,smradítko na záchoditko" a nějaké to pečivo. Je to obchod pěkně velký. Abych pravdu řekla, raz za čas tam chodím ráda. Představa, že tam nakupu častěji se mi moc nelíbí, ale jako atrakce je to super. Člověk si tam dokonce může poslechnout i některá cédečka, která prodávají. Každý jsme si našli svůj koutek. Taťka elektro. Domluvení jsem byli, že se sejdeme u samoobslužných pokladen. Vzala jsem si v časopisech Spark a šla jsem ho číst kousek od těch pokladen, abych měla přehled, jestli už náhodou nejde moje rodina. A pak jsem je uviděla. Naproti pokladnám byly ponožky. A co už tak dlouho potřebuju? Správně. Teď mám čtyři nové páry... muhehe. Šli jsme nakupovat hadry, tak mám aspoň ty ponožky, ne? Sprosté je, že když to zjistila ségra, okamžitě si tam taky jedny vzala... Muhehe.

Kája
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který operační systém preferuješ?

Windows
Linux

Komentáře

1 Ell | Web | 29. května 2011 v 11:03 | Reagovat

300 je moc?:D

2 m. | Web | 29. května 2011 v 12:44 | Reagovat

Takko mám ráda, tu a tam se tam vypravím a když nic nekoupím, aspoň nachytám inspiraci.

3 Kája | Web | 29. května 2011 v 14:40 | Reagovat

[1]: Za obyčejné černé tričko? Ano.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama