Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Listopad 2011

Pro pobavení - střípky mé blogo historie

27. listopadu 2011 v 21:12 | Kája-15 let |  Zajímavosti
Pojďte se se mnou pobavit na tom, jaká jsem bývala skvělá blogerka.
Projížděla jsem archív Srdce blogu a našla jsem svůj soutěžní komentář do soutěže ,,Napište tři důvody, proč blogujete." Zasmála jsem se tomu a řekla si, že zkusím svých blbovin nalézt co nejvíce. Dost mi pomáhá server galerie.cz a jeho koš. Všechno má své klady.

Psí hrdinové

22. listopadu 2011 v 18:15 | Kája-15 let |  Zajímavosti
Psí hrdinové knížky náramně oživují a zlepšují, a to i v případě, že tam mají jen ,,psí štěk". O těch malinkých roličkách si dnes povídat nebudeme, ale pojďme se podívat na psy, kteří tu roli měli trošku větší, čili byl příběh buď úplně o nich, anebo tam pomohli něco vyřešit (popřípadě zničit). Možná nebudete znát všechny psy. Jsou to hafani, o kterých jsem četla já.

Aneb když někoho nebaví POPIS

20. listopadu 2011 v 10:07 | Kája-15 let |  Zajímavosti
Na žádost Sikuri přepíšu svůj popis obývacího pokoje ze šesté třídy. Popisy mě nikdy nebavily, nebaví mě a ani mě nikdy bavit nebudou. Je to takové moc mechanické. Nedivte se, že jsem se při popisu obývacího pokoje kvalitně vyblbla, až už to ani popis nebyl. Učitělka teda mohla mou kreativitu ocenit... no.. tak se dejte do čtení.

Dvouhodinovka HV - jak u nás vypadá?

17. listopadu 2011 v 8:55 | Kája-15 let |  Aktuálně
Tak nevím, jestli jsem ráda, že jsem šla na hudebku, nebo ne. Kdybych zvolila výtvarku, pokojně bych si tvořila mandalu a bylo by. Dělala bych si vše podle sebe a nikdo by mi nenutil své názory. Ale zase hudebka dokáže být fajn, bohužel jen někdy. Myslet však musím i na maturitu. Kdybych šla na výtvarku, asi těžko bych mohla maturovat z hudebky...

Nějak se ochladilo, zajdem tedy na kachnu a uděláme vánoční úklid

13. listopadu 2011 v 11:26 | Kája-15 let |  Kájinči deníček
Před týdnem jsem skoro celý den pobíhala v tričku, dnes jsem na procházce s Fifinou málem zmrzla. Martin s sebou přivezl zimu, ale zapomněl ten sníh. Počasí je naprosto šílené! Už teď vím jistě, že se těším na jaro. Jsem tvor tvořený do teplého počasí. Takže je vám jasné, že jsem si to teplo minulý týden užívala.

Miluj

11. listopadu 2011 v 18:14 | Kája-15 let |  Vzkazy ve městě
Už potřetí o nápisech ve městě. Pan sprejer si v září a v říjnu pěkně máknul. Přibylo několik nových nápisů, které jsem samozřejmě nemohla nevyfotit. Styl nápisů se trošku změnil. Předtím byly nápisy spíše vtipné, ty aktuální často nutí člověka k zamyšlení. O každé větě ve městě by se dal napsat sáhodlouhý článek - ovšem pokud máte pro články tohoto typu vlohy, čili ode mne žádný takový článek nečekejte...

Barevné propisky za tři koruny

7. listopadu 2011 v 19:53 | Kája-15 let |  Zajímavosti
Každý máme nějaké své úchylky. Mezi mé úchylky patří barevné propisky za tři koruny. Všechny píšou modře, barevné jsou pouzy plastové obaly. Existují v těchto barvách: modrá, žlutá, oranžová, zelená a fialová. A jsou úplně skvělé. Chcete vědět jak vypadají, jak jsem k nim přišla a jak slouží? Čtětě dál...

Chtíc aby spal, tak zpívala synáčkovi Veselé Vánoční hody

4. listopadu 2011 v 18:49 | Kája-15 let |  Kájinči deníček
Proč se koledy mají hrát pouze před Vánocemi? Já jsem opačného názoru. Myslím si, že koledy jsou tak krásné, že by se měly připomínat i během roku. Poslouchejte, co říká fanynka kapely Nightwish (já): ,,Takové ,,Chtíc aby spal" zní v dobře zahrané orchestrální verzi či dvojhlasně/trojhlasně acapela zazpívané, mnohem lépe než Amaranth." Ikdyž kdo ví, možná, že kdybychom si koledypouštěli celý rok, tak už by tak pěkné nebyly. Každopádně já si je s radostí během roku občas pustím. Pravé šílenství ale začne, když se koledy trénují v orchestru. Čili nějak v polovině října, mnohdy ale i dřív. Odtud ten nadpis. Venku si pobíhám v sukýnce, protože je teplíčko, ale hudbu mám jak při pečení cukroví. Mňauhehe.

Podzimní prázdniny, posun času a člověka vyčerpávající škola

1. listopadu 2011 v 19:34 | Kája-15 let
Posun času způsobil, že ranní procházky můžeme podnikat hezky za světla. Za to ty večery... Vnímám to po celý den. Dokonce i včera, když jsem čekala odpoledne na vlak, což bylo ve tři, jsem si říkala, že je to slunko nějak nízko. Nemám ráda tmu. V životě nepochopím, jak můžou žít lidi na úplném severu, když tam mají půl roku šero...