Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Den jako každý jiný, a přesto na něj nemohu zapomenout

18. listopadu 2012 v 17:24 | Kája-16 let |  Aktuálnější spisovatelčení
Výtvor v rámci olympiády českého jazyka. Měli jsme použít větu, kterou vidíte v nadpisu. Na saspi.cz dostala tahle práce od poroty jedničku. Celkové hodnocení autora se tak krásně vyhouplo nahoru :). Něco málo je pravda, z větší části je text vymýšlený.

...

"To zvládnu, to zvládnu," opakovala jsem si pořád dokola.
"Nezvládneš!" odpovídal mi neustále mozek. Byl den D. Vrcholil náš orchestrální zájezd do Finska. Večer se konal koncert, na kterém jsem měla hrát sólo. Těšila jsem se na to jako dítě na Vánoce skoro rok dopředu. Ten den bych to však nejradši vzdala. Malá vystoupení v naší vlasti mi žádné problémy nedělají. Ale tam? Byli jsme v cizině a já si nemohla udělat ostudu. Dokonce jsem kvůli tomu i špatně spala.

O půl páté jsme se šly s holkami z pokoje převléct. Stihly jsme přitom zdrbnout finského čelistu, který si nejspíš za celý pobyt neumyl vlasy, a estonského dirigenta čekajícího velkou vodu. Kalhoty měl sotva po kotníky. Ani jsme se nenadaly a bylo pět hodin. Čas odjezdu do divadla, kde se konal koncert. Rychle jsme na sebe hodily bundy, vzalo do rukou housle a utíkaly na parkoviště. Kupodivu jsme v autobuse nebyly ani zdaleka poslední. Vyjeli jsme až ve čtvrt na šest. Nebýt učitele, který obešel pokoje, vyjeli bychom asi ještě později.

Před koncertem jsme měli krátkou zkoušku. Skladbu s mým sólem jsme zahráli celou, abych nabrala jistotu ve složitých nástupech. Zahrála jsem ji perfektně.
"Dobře ty!" prohlásila kamarádka, která se mnou sedí u pultu. Její slova mi dodala odvahu. Po zkoušce jsme měli hodinu do začátku koncertu. Strávily jsme ji snahou o konverzaci v angličtině s Finy a Estonci. Dozvěděly jsme se, že čeština je prý rychlý jazyk a že je "very funny". Přestávka s nimi uplynula rychle. Brzy si nás volali na pódium.

Usadila jsem se k prvnímu pultu druhých houslí. Je to nádherné místo, které bych za nic na světě nevyměnila. Nabízeli mi sice hru v primech, ale musela bych dozadu a tam se hraje špatně. Maruška zahrála prázdnou strunu á. Orchestr začal ladit. Pak přišly dvě slečny. Jedna koncert uváděla ve finštině, druhá její slova překládala do angličtiny. Vyslovily jméno první skladby. Mé sólo!

Bledá v obličeji jsem přišla dopředu. Uklonila jsem se. Pár diváků zatleskalo. Učitel řekl svou oblíbenou povzbuzující větu: "Kdo nic neumí, nic nezkazí". Zvedl ruce. Začala předehra. Nastoupila jsem. Falešně! Polekaně jsem přestala hrát. Chtěla jsem to vzdát, ale nikdo mi to nedovolil. Zkusíme to prý znovu. Tak dobře. Tentokrát musím začít pěkně. Spustila jsem. Tón se líbezně rozezněl po síle. Ano, tak to má být. Tak je to správně. Opadla ze mne všechna tréma a hru si už jen užívala.

Konec. Uklonila jsem se. Diváci nadšeně tleskali. Uklonila jsem se ještě jednou. Publikum vstalo a tleskalo dál. Byl to den jako každý jiný, a přesto na něj nemohu zapomenout.

...


Výsledky očj ještě nevím, ale vůbec nemám mezi inteligentními maturanty šanci.
A co se týče výbušného článku: teď je smazaný, zítra ho tu dám zpět. Zjistila jsem, že po zadání slov ,,výbuch v plechovce" to na první místo hodí můj blog. Protože předpokládám, že spolužáci dnes, před odevzdáním laborky, nedělají nic jiného, raději jsem článek stáhla. O blogu ví, ale nemusím je na něj víc upozorňovat.
Kája
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Houp | Web | 18. listopadu 2012 v 17:49 | Reagovat

Taky jsem to psala :D Já psala slohovku o malé spermii, která byla "vypuštěna" v den, který byl jako každý jiný a přesto... nikdy na něj nezapomenou, protože bude mít fatální následky. ;) Výsledky taky přesně nevím a ani nevím, jestli chci aby bylo dobré :D nebo spíš nevím, jestli bych chtěla postoupit, na jednu stranu ano a pak zas ne :D No každopádně povídka je moc krásná, to se musí nechat a to že si dostala na saspi za jedna už něco znamená! :) Kdysi jsem měla pocit, že tam jsou dost nároční - a nebo to bylo mým antitalentem? :DD Těžko říct, ale tobě držím palce ;-)

2 dobry-jmena-uz-jsou-pouzity | Web | 18. listopadu 2012 v 18:00 | Reagovat

Na olypmiádu jdu v úterý a jak tak koukám, zadání bude nejspíš na všech školách stejné. Inu, bude to oříšek, snad to zvládnu :) Tvé vyprávění však těžko překonám :)

3 Babe | Web | 18. listopadu 2012 v 18:15 | Reagovat

Já na tohle téma udělalo dopis od zoufalé matky, která ztratila syna.

4 Fauvista | Web | 18. listopadu 2012 v 18:57 | Reagovat

Opravdu je takový den jako každý jiný?

5 David | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 9:15 | Reagovat

Pěkně jsi to napsala. Vím, že něco je vymyšlené, ale přišlo mi, že by se to tak mohlo stát. :D

6 Kája | Web | 19. listopadu 2012 v 17:18 | Reagovat

[5]: To víš že by mohlo... :D

7 A | 18. prosince 2012 v 18:04 | Reagovat

taky jsem tu olympiádu dělala :D akorát jsem ji ve školním kole vyhrála :) jinak píšeš hezky

8 Kája | Web | 18. prosince 2012 v 18:07 | Reagovat

[7]: Já jsem byla druhá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama