Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

To vás naučí jedině pes

21. ledna 2015 v 19:18 | Kája-18 let |  náš pejsánek fík
Pes se mnou žije skoro devět let, už tedy skoro polovičku mého života. Majitelé psů určitě uznají, že takoví mazlíci dokáží pořádně ovlivnit život. Pojďme se podívat, jakých znalostí, dovedností a návyků jsem nabyla díky Fikovi.



  1. Mám přehled o ,,menstruačním cyklu" všech fen okolo.

  2. Více si všímám zbytků jídla na ulici.
    A nejen zbytků jídla, ale i všelijakých jiných svinstev.

  3. Mám v hlavě zmapované všechny popelnice a koše v okruhu našich procházek.
    Je prostě povinnost uklízet bobky...

  4. Hejtuju všechna restaurační zařízení, do kterých nás nepustí se psem.
    Hlavně, že se tam může kouřit! Pch.

  5. Mám přehled o tom, kdo ze sousedů má rád zvířata a kdo ne.
    Bez psa bych se takové podrobnosti o jejich osobnosti nedozvěděla.

  6. Prosinec pro mne začal být strašně stresovým měsícem.
    Předtím to bylo jen těšení se na Vánoce... Dnes musím řešit vyklepaného psa, který po páté hodině odmítá chodit na procházky.

  7. Vím, že není moudré trhat kytku vyčnívající do chodníku.
    A stejně jsem to při tvorbě herbáře udělala. Moč na ní byla ještě teplá.

  8. Rodiče zjistili, kde všude máme díry v plotě.
    Bez psa toužícího po sousedovic fenách by o nich neměli tušení.

  9. Jsem zvyklá nechávat jídlo jen ve vysokých polohách.
    U kamarádky jsem si připadala jak v jiném světě, když jsme seděly na zemi, talíř s chlebíčkama ležel mezi náma a k dovršení všeho jsme pak klidně odešly do jiného pokoje!

  10. Objevila jsem nové uličky, chodníčky a zákoutí.
    A vlastně stále ještě objevuju.

  11. Přestala jsem se divit, že lidi přirovnávají psa k dítěti.
    Oni jsou doopravdy jako děti. Možná ještě horší.

  12. Vytrénovala jsem si hlasivky.
    Neustálé volání na psa dá zabrat. Hlavně, když jsem se s nim snažila agilitit. Možná i proto se mi daří zpívat.

  13. Přestala jsem se bát tmy.
    Vtipné je, že nejdříve mě Fík strachu ze tmy odnaučil a teď se sám bojí.

  14. Navykla jsem si na zdravý životní styl.
    Procházky jsou zdravé, o tom není pochyb. S Fíkem se procházím každý den a pokud počasí a čas dovolí, procházíme se dlouho. Když není pes k dispozici, jdu klidně sama. Jojo, co já se v létě našmatlala, když byli rodiče se psem několik dní na zahradě a ze známých na mne nikdo neměl čas...ani ten Jakub.

  15. Den si plánuju tak, abych stihla venčit.
    Jako hlavní venčička si nemůžu dovolit odejít z domu bez venčení, pokud vycházím později než v šest hodin. Celkově musím denní režim dost přizpůsobovat.

  16. Počítám s ním úplně ve všem.
    Bude dobré počasí, aby mohl jít na túru i Fík? Bude ti vadit, když tam s sebou vezmu Fíka? Co řekne na zvuk přičné flétny? A ... ?

  17. Podobný pes mi vždycky přitáhne zrak.
    Je to něco jako můj syndrom červených focusů, modrých octavií a černých pand.

  18. V supermarketu mi voní oddělení se psím krmivem.
    Dřív bylo utrpení tam jít.

  19. Umím vycházet s předstihem.
    Musíme přece stihnout očuchat každý roh!

  20. Znám od vidění spoustu lidí.
    Když jsou bez psa, mnohdy je ani nepoznám. V létě mě kamarád seznámil s jednim mužem. Byl mi povědomý, ale netušila jsem, kde jsem ho předtím viděla. Myslela jsem si, že to bylo na nějaké akci. O pár dnů později jsem ho potkala se psem. Aha! Tak to je ten pán, co venčí Betynku a dvě děti!

  21. Chlupy na oblečení? Samozřejmost.
    Stejně tak za displejem, v čaji...



Poznáváte se v nějakém bodě? Jaké zkušenosti s mazlíky máte vy?


Kája
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Arnë | 21. ledna 2015 v 19:32 | Reagovat

Žádného mazlíčka sice nemám (měla jsem, teď by mě za to asi rodiče vykopli :D), ale dřív (teď už to omezuju) jsem do zverimexu a různých potřeb a i těch částí velkých obchodů s věcmi pro zvířata ráda chodila (a vybírala si jaký krásný pelíšek, obojek s vodítkem, nebo hračku svému budoucímu miláčkovi koupím) a občas stále chodím, teď se spíš dívat na chuďátka zvířátka zavřená v klecích. :D

2 kalamity jane | 21. ledna 2015 v 20:28 | Reagovat

Je to zvláštní jak jsi psala, že ti voní psí žrádlo :D Tak mě voní zase naše kočka. To je spíš takovej pach :D a uklidňuje mě

3 Cler | Web | 21. ledna 2015 v 21:08 | Reagovat

Sice mám jenom křečka, ale aspoň vím kde jaká květina dobře chutná a kde nám táhne pod dveřmi :D

4 Zdebra | Web | 22. ledna 2015 v 23:31 | Reagovat

Já jsem spíš kočkomil, ale ty chlupy taky moc dobře znám. :-D Někdy mám podezření, že ty zvířata ty chlupy nějak sází a ono to pak naroste. :-D

5 Jindra | 23. ledna 2015 v 0:58 | Reagovat

A taky vás naučí čurat sousedům na plot a vrtět ocasem a vyválet se v něčem libovém a spoustě dalším dovednostem :-)

6 Das | Web | 25. ledna 2015 v 19:48 | Reagovat

Tak pod to bych se snad mohla i podepsat. :D Hlavně pod to, že člověk se podřizuje tomu, aby stihnul psa vyvenčit a pak až teprve si může jít za svým. Občas je to na prd, ale stejně bych toho našeho chlupatého blbečka nevyměnila. :) I když teda když hárá jakákoliv fena v okolí, je na pěst. A já mám taky nervy v  kýblu, že. :D

7 Kája | Web | 25. ledna 2015 v 20:02 | Reagovat

[1]: Jo to já se chodím dívat do našeho zverimexu na papouška žako, kterého tam chovají. Jmenuje se Kača a někdy je dost ukecaná. :D

[2]: Voní, občas mu i něco ujím, ale jsem dost vybíravá.

[3]: Každé zvíře ukáže nevídané :D

[4]: Asi jo. Nejlepší je, když se mi čas od času vynoří z klávesnice.

[5]: Přesně tak.

[6]: Já bych taky samozřejmě neměnila, nedovedu si představit život bez psa... celkem se děsím, že půjdu na vysokou a budu se muset spokojit s plyšákem.

8 Tevuori | Web | 13. února 2015 v 11:38 | Reagovat

Co se chlupů týče, běžně se stává, že z hermeticky uzavřeného chleba z obchoďáku vytáhneme chlup, který je narosto nepopiratelně z Maxe.
Ale už jsme si zvykli. A bez menšího zaujetí taháme zbytky ocasu našeho psa z buchet, masa, polívek, povlečení, bot, čepic, prostoru mezi klávesami u klavíru, z flétny, z ovladačů, z knih... Ale přece ho nebudeme kritizovat kvůli pár chloupkům. Láska hory přenáší. :-)

9 Aneta | E-mail | Web | 23. února 2015 v 17:01 | Reagovat

Mám doma cca 14dní fenku :D Začínám zjišťovat, že skoro polovina tvých bodů mi něco připomíná :-D Já bych ještě dodala, že pozná, když je někdo na míle daleko, ptž se za ním musí pořád otáčet. :)

10 Petr | E-mail | Web | 29. března 2015 v 15:22 | Reagovat

Souhlasíím!! :-)

11 Petr | Web | 16. října 2015 v 23:18 | Reagovat

Proč je tu poslední článek bezmála již tři čtvrtě roku starý? Snad ještě Fík žije! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama