Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Introverti jsou asi jiný druh

12. září 2015 v 15:35 | Kája-19 let |  Co si myslím
Extrovertů je prý tříkrát více než nás, tichých introvertů ve vlastním světě. Zřejmě proto se často setkáváme s nepochopením a označováním za nudné, neukecané či dokonce sobecké a pohrdavé. Mému leváctví se lidi jen krátce podiví, ale můj celkový přístup k okolí je jen málokdo schopen pochopit...


Omlouvám se. Obsah tohoto článku je nyní přesunut na můj nový blog: http://kajajaja.blogspot.cz/2017/01/introverti-jsou-asi-jiny-druh.html
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor | Web | 12. září 2015 v 16:06 | Reagovat

NOtyv...to jako fakt? Vždyť to do světa přímo křičí, že introvert je postiženej! Nechápu, proč prostě lidi nemůžou přijmout, že introvert je osobnostní charakteristika, stejně jako je někdo melancholik nebo cholerik. Když se někdo snadno rozčílí nebo ho všechno dojme, tak snad taky nikdo nepořádá kurzy jak na ně, ne? Ať se jdou bodnout, otrávit a oběsit najednou, tohle... kdybych zjistila, že si někdo z mého okolí hledal kurzy nebo příručky "jak na introverta", aby se mnou mohl komunikovat, asi ho vykomunikuju do pozadí, tak mě to nadzvedlo... Omezení? Překonat OMEZENÍ? Takže jako extrovertova láska k rozrostlé společnosti je ale teda taky omezení. A jestli ne, tak mi kruci neříkejte, že moje obliba v samotě nebo společnosti jednoho člověka je omezení! Kruci ale tohle mě nadzvedne vždycky. Sakra, jdu se zchladit! :D

2 Kiwi | Web | 12. září 2015 v 16:20 | Reagovat

Tohle je skvělý článek, skvěle se mi četl, jednak proto že je dobře napsaný a hlavně proto že já sama jsem introvert :D Některé věci, co popisuješ že byly na těch stránkách, mě docela urazily. Nechápu, v čem je omezení být introvert. Já v tom vidím spíše výhody. Jsem ráda, že jsem takováhle, a že se dokážu vypsat z čehokoliv; z nadměrného smutku, z nadměrné radosti i všeho jiného.

Ale vážně jsem málem rozmlátila notebook, když jsem četla o těch kurzech pro extroverty, aby pochopily introverty, a vlastně i pro těch kurzech pro introverty za tímtéž účelem. Já přece nejsem žádný pes nebo co, přece nemám osm rukou aby se muselo ostatním říkat, jak se mnou mají mluvit a že se mi na ty ruce namj dívat, né? Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo řvát :D

3 Baruschka | E-mail | Web | 12. září 2015 v 19:57 | Reagovat

Mám dcerku, která je jasný introvert a osobně bych ty kurzy asi uvítala :-)
Copak teď, teď už jsem mnohem moudřejší, ale je to pár let zpět, kdy jsem vůbec nevěděla, jak s ní jednat, pořád jsem jí do něčeho nutila...
Nikdy jsem neměla pocit, že je "postižená", jen jsem jí prostě nedokázala pomoct žít tak, jak chtěla.

4 Obyčejná | Web | 12. září 2015 v 21:27 | Reagovat

Podle mě se kolem toho, diky prilisny potrebe skatulkovani, dela zbytecny halo. Tak si misto spolecnosti stovky lidi clovek radsi precte sam doma knizku, no a co?
Bejt introvert neznamena ani vycleneni, ani zadny omezeni, a dle myho, by to nemelo znamenat ani jinej pristup nez k ostatnim lidem. A to plati pro obe strany, tj. "neudelal to dobre, ale je introvert, tak mu to prominem" ani "jezis, ten na to nema, je moc introvert".
Opravdu nevidim smysl v tom, zrovna tohle nejak precenovat.

Ale clanek je to peknej :).

5 Eleanor | E-mail | Web | 12. září 2015 v 21:44 | Reagovat

Jooo, my introverti to máme složité... Článek se moc povedl, je fajn vědět, že v tom člověk není sám :)

6 May | Web | 13. září 2015 v 7:08 | Reagovat

*okomentoval by to, ale protože je introvert, jen souhlasně kejve hlavou*

7 Holoubek | E-mail | Web | 13. září 2015 v 15:38 | Reagovat

Jak to tak čtu, přemýšlím, co jsem asi já... Zřejmě nějaký prapodivný hybrid.
Jsem ukecaný a dokážu mluvit takřka o všem takřka se všemi. Mám rád lidskou společnost. Na druhou stranu se často uzavírám do sebe a rozhodně mi nevadí trávit čas o samotě, jen ve svých myšlenkách. Když jdu do divadelního klubu, buď se družím s umělci a nebo naopak sedím sám, pozoruji všechny kolem sebe a přemýšlím. Třeba dvě, tři hodiny.
Je to fakt zvláštní. :-D

8 myší královna | 14. září 2015 v 18:56 | Reagovat

Podle mě by se ti hodil. Možná bychom si příště řekly víc, než "ahoj."

V našem případě výjimečně nebyla problémem moje sociofobie. Jsme my to dvě vadné trapky.

9 myší královna | 14. září 2015 v 19:10 | Reagovat

Jinak mám dvanáct intro bodů proti osmi extro. Takže někde bude něco špatně. Nevím přesně kde.

10 Kája | 15. září 2015 v 12:16 | Reagovat

[8]: Vždyť ani nebyla příležitost :D Pila sis pivo, cvakala na mobilu a když ne, tak mluvil Honza. :D

11 Gauri | E-mail | Web | 15. září 2015 v 15:13 | Reagovat

Milá Kájo, tenhle článek se mi moc líbil. Vlastně plánuji už nějakou dobu napsat podobný. Já jsem již mnohokrát přemýšlela o tom, zda jsem introvert nebo extrovert. Nevěděla jsem. Mám v sobě totiž vlastnosti obou. A tak jsem si zkusila test od nějakého známého psychologa. A vyšlo mi, že v mém případě se nedá říct, jestli jsem extrovert nebo introvert. Zkrátka a dobře, mám v sobě obojí.
To znamená, že chápu i introverty i extroverty. Moje maminka je introvertka, brácha taky. Sestra s tátou jsou naopak silní extroverti. A já jsem holt něco mezi... i když občas mám pocit, že jsem víc introvert než extrovert. Svět introvertů se mi líbí. Je takový... kouzelný. Tajemný. O introvertovi společnost neví vše, protože na sebe vykecá věci jen tomu, komu opravdu věří. Narozdíl od extroverta, který nemá problém o sobě vykládat všem kolem. Já to mívám podle nálady. Jsou dny, kdy jdu do společnosti neznámých lidí a nemám problém se seznamovat a vtipkovat. Ale pak jsou dny, kdy přesně jak říkáš Ty, převážně mlčím. Taky to závisí teda na tom, v jaké společnosti jsem. Jestli je mi věkově a zájmově blízká nebo ne.
A taky radši píši než mluvím. :) Ale zase... nevadí mi podnikat něco s lidmi, které znám chvíli. Právě z toho přestupu ze střední na vejšku... je vtipné i to, že někteří lidé o mně tvrdí, že jsem jasná extrovertka a jiní zase, že jsem introvertka. Prostě to mám půl na půl. :-D Ale ve všech věcech, co jsi tady vypsala, jsem se našla. :-)
A víš co? Buď hrdá na to, že jsi introvertka! :-)

12 myší královna | 18. září 2015 v 17:02 | Reagovat

[10]: A co jsem měla dělat, když jsi seděla a koukala do blba? Koukat do blba taky? :D Příležitost byla, asi dvakrát jsem se s tebou pokoušela o dialog, ale většinou jsi odpověděla gestem nebo odmítavou grimasou, tak jsem se na to vyprdla. :D

13 Kája | Web | 18. září 2015 v 17:30 | Reagovat

[12]: Ty jsi pozdravila a pak jsi mi při prvních tónech řekla, ať jdu fotit jinam. Toť vše.

14 P. | 25. listopadu 2016 v 18:42 | Reagovat

[1]: Vedu pracovni tym lidi. Jak na introvery ci jak na extroverty jsem studoval desitky hodin.

Motivovat oba zakladni charaktery neni jednoduche. Zda se, ze introverti v praci zkousnou mnohem vetsi zatez, ovsem je tezke znich dostat dobre napady.

Extroverti me zase zahrnuji napady, kterych je ale potreba celych 80 procent zahodit a nerealizovat.

Extroverta potesi pozvani na raut spolecnosti, introvert to same bere jako pracovni ukol a ne benefit.

To ze si pisatelka blogu neumi vybrat chtene povolani neni tou holkou, ale timto. Introvertni mozek je uvnitr velmi bohaty :)
Necht tedy volite spravne. Jevi se mi spravne ucitelka, tanecnice a fotografka, tam je velke premysleni namiste. Kvuli penezum ale volte radeji soukrome skoly.
Naopak zpevacka a prekladatelka mi teda nejde na rozum.

Mejte se pekne
Levak Introvert

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama