Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Jak se z vychrtliny stalo prase

9. ledna 2016 v 10:22 | Kája-19 let |  Zajímavosti
Ačkoli v mikině vypadám pomalu jako kluk, nikdy jsem se svou postavou neměla vážnější problém. Museli bychom být ale asi ve snu, kdybychom chtěli, aby bylo bez problému i okolí. Závidí. Jiný důvod v jejich chování nevidím.



Všechno to začalo asi ve třetí třídě. Nepříjemná vypasená spolužačka nesnesla, že vážím polovinu co ona, a tak naočkovala zbytek třídy tím, že jsem úplně nechutná. Občas jsem musela ustát nával hnusných posměchů. Časem přišli i s... dejme tomu písničkou. Vzpomínáte si na chodící panenku Karolínku? V reklamě se za doprovodu tleskání zpívalo: ,,Karolínka, Karolínka, zatleskej a přijde za tebou..." Spolužáci to posměšně používali v upravené verzi na mne: ,,Karolínka (tlesky tlesky), vychrtlinka (tlesky tlesky)!"

Stárli jsme, začali jsme se vyvíjet. Na silnějších holkách to samozřejmě bylo vidět víc. Rozdíly mezi námi se zvětšovaly. Posměchů přirozeně přibývalo.

Musely ale mít posměchovou náladu. V jiných situacích mě obdivovaly. Nejčastěji se oháněly tím, že mám mnohem jednodušší život než ony. Byla jsem například jediná, kdo uměl výmyk. Místo síly a obratnosti to připisovaly lehkému zadku. Nemyslím si, že nejdůležitější roli hrála právě váha, ale i kdyby ano, mohly s tím přece něco dělat. Možná by stačilo svačit místo langošů z hladových oken doma připravený chleba se sýrem.

Co se jídla týče, byla jsem veleexot. Pamatuju si, jak jsme se v prváku (= 8. třídě) měli v občance představit. Mimo jiné jsme měli zmínit (ne)oblíbené jídlo. Řekla jsem, že nemám ráda mastná jídla. Cože? To jako fakt? Ani do mekáče nechodím? A jak vlastně můžu existovat?

A pak si holky začaly hlídat postavu. Všechno se obrátilo.

Zatímco já jsem si udržela své zdravé stravovací návyky, jiné holky to hnaly do extrému. A to taky není dobré, že. Špatně jsem na tom ale já. I když jím zdravě, v porovnání s ostatními moc mlšu. A jím velké porce. ,,To je prase, ona furt žere," prohlásila spolužačka, když jsem zrovna jako jediná ve třídě svačila.


Pohybu mám tak nějak přiměřeně. Účelem je samotný pohyb s výjimkou lehkého posilování, u kterého mi jde opradu o výsledek. Běhám pro radost z běhu, plavu pro radost z vody. Pěšky chodím, protože mi MHD nedělá dobře. Stravování nebudu rozebírat, v případě zájmu si přečtěte článek Rozhodla jsem se jíst zdravě.

Atd. Apod.

Staré návyky jsou víc než nějaké nové naučené. Tak se s tím prostě smiřte.




Kája
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Shou | Web | 9. ledna 2016 v 11:19 | Reagovat

Krásny článok! :)
Kašli na tlusté vypasené mrochty! (ospravedlňujem sa za slovník aj všetkým dievčatám/ženám s nadváhou)
Človek by si myslel, aké sú chudinky pribraté dievčatá, určite sú choré, netreba sa im vysmievať. Toto si pamätám ja zo základnej školy. Ok v pohode. Ale nakoniec to dopadlo vždy tak, že chudé dievčatá boli označené za anorektičky, vychrtliny a podobne. Ja som chudá odjakživa. Smiali sa mi na strednej, že nepijem, nefajčím a som kosť a koža  a vraj nejem. A pritom nevedeli zabehnúť ani jedno kolečko, pričom ja už som mala dávno odbehnuté.
A pravdu? Som ako odpadkový kôš a vždy som bola. Ja zjem skoro všetko. Momentálne zjem viac ako môj priateľ a keď nás vidia v školskej jedálni ako poňom dojedám rezeň, nechápu.
Je to presne o zdravom pohybe, u mňa aj o dobrom zaživani ale aj strave.
Zbožňujem tie nechápavé pohľady keď chodím behať. Vraj prečo? Načo? Veď som chudá. Prečo športujem? Prečo sa neodveziem autobusom tú jednu zastávku?
Neboj, oni to raz pochopia... a keď nie, tebe to môže byť jedno lebo ty budeš tá zdravá bez problémov s kĺbami a srdcom. :)
Páči sa mi tvoj postoj aj tvoje zmýšľanie hlavne preto, aká si mladá! Po nedávnom zistení a objavení blogov typu "ProANA", čo som bola zhrozená som hrozne rada, že existujú dievčatá, ktoré majú rozum. (bez urážky)

2 Kája | 9. ledna 2016 v 11:44 | Reagovat

[1]: Pro ana blogy, děs běs. Mám o nich taky něco rozepsané, ale už je to dlouho, tak si nejsem jistá, jestli ho někdy dopíšu. Zvláštní je, že po zveřejnění tohoto článku jsem jeden pro ana blog objevila na titulce jako blog dne...

K tomu ,,jsi hubená, ty to nepotřebuješ"... Já to mám například s kávou. Nesladím ji, protože mi chutná hořká. Reakce? Ale Kájo, ty nepotřebuješ hubnout, klidně si dej cukr... To je na zabití! :D

3 :.: | 9. ledna 2016 v 11:47 | Reagovat

Neřekla bych, že je problém v tom, kolik vážíš, ale v tom, že si měla enormní štěstí na spolužačky-slepice. Věř mi, že kdybys v tom samým prostředí byla naopak "vypasená," taky by ti to daly sežrat. Stejně tak kdyby si jedla místo chleba se sýrem ty fujfuj langoše. Nebo byla moc malá. Nebo vysoká. Nebo vyčnívala jakýmkoli jiným způsobem. To není o tom, že by ti zrovna strašně záviděly štíhlou postavu. Prostě si byla trochu jiná a děcka tohle využívaj, aby si zvyšovaly ego, protože jim nedochází, jak tím můžou ublížit - a bohužel, spousta těch, který příroda neobdařila dostatečnou dávkou inteligence a empatie z toho už nevyroste. Se s tim smiřme :D :)

4 Seina | Web | 9. ledna 2016 v 14:18 | Reagovat

Já měla celý život na škole podváhu, ale naštěstí jsem neměla takový neštěstí na spolužačky jako ty. Nemám ráda ani to, když se někdo někomu posmívá kvůli tomu, že je tlustej, ale za to si ten člověk víceméně může sám, s hubeností toho moc neuděláš. Na tělocviku jsem byla úplný nemehlo, ty moje špejličky mě ani neunesly. Teď mě naopak pohyb baví a to víc a víc. :-)
Je pravda, že když je člověk v něčem jiný, tak ti to ten hloupý dav bude předhazovat pořád, u mě vždycky lidé poukazovali na to, jak jsem bledá. Důležité je, udělat z té odlišnosti přednost.

5 Mei | 9. ledna 2016 v 14:56 | Reagovat

Mne sa celý život posmievali za nadváhu, potom som schudla a začali mi hovoriť že som moc chudá atď... a to vážim 60kg :-D. Ser na nich luďom nevyhovieš nikdy.

6 Taky Kája | 9. ledna 2016 v 15:10 | Reagovat

Když se chtějí posmívat, tak se posmívat budou. Najdou si cokoliv. Nadváhu, podváhu, křivé nohy, velké zuby, moc jí, málo jí, čte knihy, hraje hry, je divná, nekomunikativní= sebestředná.. Cokoliv. Já jsem zase trochu při těle, nevymlouvám se.. Nejím smažená jídla a fastfoody, snažím se jíst zeleninu a ovoce a pohyb? Chodím s pejskem na procházky, tu jednu zastávku chodím taky pěšky a vím o tom, že bych měla makat víc.. A nikdy by mě nenapadlo posmívat se hubeným holkám, že jsou anorektičky. To je absolutní nesmysl. I kdyby nějaká byla, tak se jí nesměju.
Tu písničku na panenku Karolínku moji spolužáci přímo milovali! A dokonce si pár lidí na to vzpomene i teď :D

7 Libor | Web | 9. ledna 2016 v 16:10 | Reagovat

On ten zdravý životný styl má bohužel u nějakých lidí podobu módní vlny, pak je jasné, že jim to moc dlouho nevydrží.

8 Choi Mari | Web | 9. ledna 2016 v 18:45 | Reagovat

Taky nemám ráda mastná jídla, navíc ani maso nejím moc často. Jím hodně. Ne tak jako když byla ve vývinu (to jsem jedna dva obědy a nestačilo), ale těch 50 kg mám tak nějak pořád.

Ve třídě se mi nikdy nesmáli, ale často jsem slýchávala, že bych měla jíst víc (a taky že bych měla někdy vylézt ven, protože jsem tak bílá, že splývám se zdí).

9 lady Lianna Ellusive | Web | 9. ledna 2016 v 20:51 | Reagovat

Já jsem taky na ZŠ na vlastní kůži zkusila, jak umí být spolužačky kruté. Teď se tak moc nevídáme, a částečně je to pustilo :-) .

10 Heaven | Web | 10. ledna 2016 v 13:24 | Reagovat

Neřešila bych to posmívání. Kdo chce psa být hůl si najde.
Díky tomu, že mám celiakii a musím si hlídat, co jím, nějaká rychlá jídla, hamburgery atd. pro mě nepřipadají v úvahu. Jasně, čokolády a chipsů bych do sebe mohla cpát neomezeně, ale nemám to zapotřebí. Prozatím jsem na tom dobře - můžu sníst jídla kolik chci a nepřiberu. V podstatě je to kvůli lepku, po kterém se jinak přibírá a taky geneticky dané. S posmíváním jsem se kvůli tomu vyloženě nesetkala, ale pár blbých poznámek už jsem taky slyšela. Tady je ale vidět, že je to jen a jen závist :-)

11 Any | 10. ledna 2016 v 15:55 | Reagovat

Je super, že máš tak vyrovnaný stravovací režim a ráda se hýbeš, atd., ale myslím si, že jsi v tom všem šťastlivec. Příroda ti nadělila krásnou postavu a i dobré geny, víš jak B. říkal, že i po 3 dětech budeš mít stále stejnou postavu. :D To je určitě pravda. A taky ses narodila s láskou ke sportu a odporem k nezdravým jídlům, což je super. Dokážu si představit, že holky, co mají s postavou problém, přiberou po všem a ještě vášnivě milují "mekáče" atd., jsou na tom hůř... Ne, že by se na tom nedalo pracovat.

12 M. | Web | 13. ledna 2016 v 13:48 | Reagovat

Ano, ano - věčné dělení na "my" (ti správní) a "oni" (ti špatní). Ať se oni snaží, jak chtějí, cokoli, co dělají, je vždycky špatně. Protože i kdyby to nakrásně bylo dobře, tak to stejně nejsme my a to je přece k odepsání stačí. Velmi smutný příběh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama