na Blog.cz

Krásny článok! :)
Kašli na tlusté vypasené mrochty! (ospravedlňujem sa za slovník aj všetkým dievčatám/ženám s nadváhou)
Človek by si myslel, aké sú chudinky pribraté dievčatá, určite sú choré, netreba sa im vysmievať. Toto si pamätám ja zo základnej školy. Ok v pohode. Ale nakoniec to dopadlo vždy tak, že chudé dievčatá boli označené za anorektičky, vychrtliny a podobne. Ja som chudá odjakživa. Smiali sa mi na strednej, že nepijem, nefajčím a som kosť a koža  a vraj nejem. A pritom nevedeli zabehnúť ani jedno kolečko, pričom ja už som mala dávno odbehnuté.
A pravdu? Som ako odpadkový kôš a vždy som bola. Ja zjem skoro všetko. Momentálne zjem viac ako môj priateľ a keď nás vidia v školskej jedálni ako poňom dojedám rezeň, nechápu.
Je to presne o zdravom pohybe, u mňa aj o dobrom zaživani ale aj strave.
Zbožňujem tie nechápavé pohľady keď chodím behať. Vraj prečo? Načo? Veď som chudá. Prečo športujem? Prečo sa neodveziem autobusom tú jednu zastávku?
Neboj, oni to raz pochopia... a keď nie, tebe to môže byť jedno lebo ty budeš tá zdravá bez problémov s kĺbami a srdcom. :)
Páči sa mi tvoj postoj aj tvoje zmýšľanie hlavne preto, aká si mladá! Po nedávnom zistení a objavení blogov typu "ProANA", čo som bola zhrozená som hrozne rada, že existujú dievčatá, ktoré majú rozum. (bez urážky)

Neřekla bych, že je problém v tom, kolik vážíš, ale v tom, že si měla enormní štěstí na spolužačky-slepice. Věř mi, že kdybys v tom samým prostředí byla naopak "vypasená," taky by ti to daly sežrat. Stejně tak kdyby si jedla místo chleba se sýrem ty fujfuj langoše. Nebo byla moc malá. Nebo vysoká. Nebo vyčnívala jakýmkoli jiným způsobem. To není o tom, že by ti zrovna strašně záviděly štíhlou postavu. Prostě si byla trochu jiná a děcka tohle využívaj, aby si zvyšovaly ego, protože jim nedochází, jak tím můžou ublížit - a bohužel, spousta těch, který příroda neobdařila dostatečnou dávkou inteligence a empatie z toho už nevyroste. Se s tim smiřme :)

Já měla celý život na škole podváhu, ale naštěstí jsem neměla takový neštěstí na spolužačky jako ty. Nemám ráda ani to, když se někdo někomu posmívá kvůli tomu, že je tlustej, ale za to si ten člověk víceméně může sám, s hubeností toho moc neuděláš. Na tělocviku jsem byla úplný nemehlo, ty moje špejličky mě ani neunesly. Teď mě naopak pohyb baví a to víc a víc.
Je pravda, že když je člověk v něčem jiný, tak ti to ten hloupý dav bude předhazovat pořád, u mě vždycky lidé poukazovali na to, jak jsem bledá. Důležité je, udělat z té odlišnosti přednost.

Mne sa celý život posmievali za nadváhu, potom som schudla a začali mi hovoriť že som moc chudá atď... a to vážim 60kg . Ser na nich luďom nevyhovieš nikdy.

Když se chtějí posmívat, tak se posmívat budou. Najdou si cokoliv. Nadváhu, podváhu, křivé nohy, velké zuby, moc jí, málo jí, čte knihy, hraje hry, je divná, nekomunikativní= sebestředná.. Cokoliv. Já jsem zase trochu při těle, nevymlouvám se.. Nejím smažená jídla a fastfoody, snažím se jíst zeleninu a ovoce a pohyb? Chodím s pejskem na procházky, tu jednu zastávku chodím taky pěšky a vím o tom, že bych měla makat víc.. A nikdy by mě nenapadlo posmívat se hubeným holkám, že jsou anorektičky. To je absolutní nesmysl. I kdyby nějaká byla, tak se jí nesměju.
Tu písničku na panenku Karolínku moji spolužáci přímo milovali! A dokonce si pár lidí na to vzpomene i teď

On ten zdravý životný styl má bohužel u nějakých lidí podobu módní vlny, pak je jasné, že jim to moc dlouho nevydrží.

Taky nemám ráda mastná jídla, navíc ani maso nejím moc často. Jím hodně. Ne tak jako když byla ve vývinu (to jsem jedna dva obědy a nestačilo), ale těch 50 kg mám tak nějak pořád.

Ve třídě se mi nikdy nesmáli, ale často jsem slýchávala, že bych měla jíst víc (a taky že bych měla někdy vylézt ven, protože jsem tak bílá, že splývám se zdí).

Já jsem taky na ZŠ na vlastní kůži zkusila, jak umí být spolužačky kruté. Teď se tak moc nevídáme, a částečně je to pustilo .

Neřešila bych to posmívání. Kdo chce psa být hůl si najde.
Díky tomu, že mám celiakii a musím si hlídat, co jím, nějaká rychlá jídla, hamburgery atd. pro mě nepřipadají v úvahu. Jasně, čokolády a chipsů bych do sebe mohla cpát neomezeně, ale nemám to zapotřebí. Prozatím jsem na tom dobře - můžu sníst jídla kolik chci a nepřiberu. V podstatě je to kvůli lepku, po kterém se jinak přibírá a taky geneticky dané. S posmíváním jsem se kvůli tomu vyloženě nesetkala, ale pár blbých poznámek už jsem taky slyšela. Tady je ale vidět, že je to jen a jen závist

Je super, že máš tak vyrovnaný stravovací režim a ráda se hýbeš, atd., ale myslím si, že jsi v tom všem šťastlivec. Příroda ti nadělila krásnou postavu a i dobré geny, víš jak B. říkal, že i po 3 dětech budeš mít stále stejnou postavu. To je určitě pravda. A taky ses narodila s láskou ke sportu a odporem k nezdravým jídlům, což je super. Dokážu si představit, že holky, co mají s postavou problém, přiberou po všem a ještě vášnivě milují "mekáče" atd., jsou na tom hůř... Ne, že by se na tom nedalo pracovat.

Ano, ano - věčné dělení na "my" (ti správní) a "oni" (ti špatní). Ať se oni snaží, jak chtějí, cokoli, co dělají, je vždycky špatně. Protože i kdyby to nakrásně bylo dobře, tak to stejně nejsme my a to je přece k odepsání stačí. Velmi smutný příběh.