Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

A jak vypadá to vaše?

24. února 2016 v 17:28 | Kája-20 let |  Zajímavosti
Ráno, start dne, pro mne nejlepší čas, jelikož mám energie na rozdávání. Každý člověk má své ranní rituály. Chtěla bych vám přiblížit ty své. Záleží samozřejmě na mnoha okolnostech, jak ráno vypadá, ale dost věcí se dá více či méně zobecnit. Tak se tedy dejte do čtení. Na závěr nezapomeňte napsat, jak jste na tom vy. Máme něco společného?



Tón budíku
Ve čtvrté třídě jsem si za výhodnou cenu u operátora koupila skvělý mobil s barevným displejem a různými melodiemi. V té době to byl pro mne úplný zázrak! Nejlepší bylo, že jsem si na něm mohla nařídit budík. Sice jsem ho nepotřebovala, budila nás tehdy mamka, ale měla jsem z toho tak dobrý pocit, že mě každý den budila melodie písničky On my head z filmu Snowboarďáci.

V sedmé třídě přišel opět nový mobil. Ten uměl přehrávat opravdové písničky! Na budíku se postupně vystřídaly tři: Amaranth a Nemo od Nightwish a Hardrock hallelujah od Lordi. Všechny začínají poklidnými tóny. U těch mám dodnes takový zvláštní ranní pocit. Když se písnička rozjede, pocit opadne, protože jsem je dál nikdy u budíku neslyšela. Budíky vypínám je rychle.

Více než rok mám další mobil. Nějak se s ním nekamarádím, proto mě budí otřesnými přednastavenými zvuky. Fuj.


Opakování budíku
Někdo má ve zvyku nastavit budík klidně o hodinu dřív, než je třeba, a pak ho pořád dokola odkládat a odkládat. Můj budík zazvoní jen jednou. Vypnu ho a vstávám.


První činnost v novém dni
Jedno je společné úplně všem ránům, v létě nebo v zimě, v osm nebo v pět, před školou nebo v den volna. Jen co se probudím, už vyhledávám hrnek čaje a něco k jídlu. Jídlo by mělo být pokud možno sladké, při nejhorším nějaké neutrální chuti, jako například chleba s máslem. Rozhodně za mnou po ránu nechoďte se šunkou nebo, nedej bože, s vajíčkem. Okamžitě bych vás poslala pryč. Co se týče čaje, nejsem ráno vůbec náročná. Nejradši si samozřejmě udělám jeden ze své hromady sypaných čajů, když ale není čas, klidně mi postačí i nějaký ovocný porcovaný. V takových případech totiž vstávám moc brzo a víc než po chuti čaje mi jde jen o zahřátí.


Nemluvte se mnou!
Vstávám-li na budík, vyžaduju po ránu naprostý klid. Nemám problém vyhrabat se včas z postele, ale dokud nevypiju svůj čaj, odmítám se s kýmkoliv bavit. Loni jsem úplně nesnášela, když sestra jednou za čtrnáct dní jezdila na intr až v pondělí a vstávaly jsme spolu. Pořád si se mnou chtěla povídat. Čaj se ještě ani nevylouhoval a ona mi už řekla nejméně milion vět. Úplně nejhorší však bylo ráno, když jsem šla poprvé na brigádu do Tesca. Věnovala jsem se čaji, když tu mě taťka vyrušil: ,,Těšíš se?"

Když můžu mít klid delší dobu, než je nezbytné k vypití čaje, není to vůbec na škodu. Proto jsem do toho Tesca chodila mnohdy pěšky. V té tmě to bylo pro mnohé sice nepřípustné, ale já jsem si to užívala.


Když nevenčím, nestíhám.
Je to trošičku paradox. Mám-li na seznamu činností, než někam jdu, venčení psa, proběhne ráno jaksi uspořádaněji, bez zmatků a bez dobíhání na autobus. Umím si všechno lépe naplánovat. Povinnost venčit psa na mne naštěstí připadá, kdykoliv odcházím později než v šest, takže se mi nestíhací rána už skoro vyhýbají.


A jak vypadá vstávání bez budíku?
Většinou teď vstávám bez budíku. I když jdu na ranní. Sama od sebe se probudím nejpozději v sedm, což mi bohatě stačí. Jako první se samozřejmě sháním po jídle a čaji. Na čaj mám teď více času, proto jednoznačně vítězí sypaný. Můžu ho udělat plnou konvičku a tu pak klidně několikrát znovu zalít. V osm hodin nastupuje pes na pravidelnou procházku, na kterou mimochodem už dva roky máme pevně vytyčenou trasu.


Co udělám, než někam jdu?
Samozřejmě se pořádně namažu a obleču se. Co chci však zdůraznit, jsou mé cesty k teploměru. Jdu se na něj podívat několikrát za sebou, než si konečně zapamatuju, kolik je stupňů. Je to něco jako když vytáhnete mobil, mrknete na display, schováte ho zpátky do kapsy a pak zjistíte, že vlastně vůbec netušíte, kolik je hodin.


Antifanklub
Jsem antifanynka nekonečného válení se v posteli. Probudit se, ale další tři hodiny ještě nevstanout. Kdo se ke mně přidá?





Kája


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bezejména | 24. února 2016 v 18:14 | Reagovat

Nejlepší část dne je večer a noc. Ráno by měl ještě každej slušnej člověk spát.

2 klavesnicetuka | 24. února 2016 v 18:59 | Reagovat

Jsem ten typ, co má budík nařízený dřív, protože ho minimálně 5x až 10x přetočím na později.

A taky pokud mám ráno naplánované činnosti, tak všechno lépe stihnu, jako by čím méně času mám, tím jsem rychlejší nebo si ho lépe zorganizuji (?), nevím, ale čím víc času ráno mám a nemusím nic dělat navíc, tím víc vycházím později..dobíhám a podobně

3 Baruschka | E-mail | Web | 24. února 2016 v 19:05 | Reagovat

Já jsem budíková :-) Pípá, vyhrává a řve mi celé ráno :-)
A taky jsem postelová. Mohla bych se v posteli válet třeba celý den. Odjakživa.
Když jsem byla tak v sedmičce a naši přemýšleli, co bych jako mohla v životě dělat a kam jít na školu, vymysleli mi skvělé povolání :-)
Mohla bych prý ležet ve výlohách obchodů s nábytkem, na vystavené posteli a celý den si číst :-)

4 Olivka | Web | 24. února 2016 v 20:08 | Reagovat

Já teda na povel vstát neumím. Kazí mi to celé potěšení z rána.
První po čem sáhnu, jsou brýle, hned potom oblečení, neboť je velmi výjimečně se jdu nasnídat v noční košili. Ale na ranním klidu se shodneme obě :-)

5 stuprum | Web | 24. února 2016 v 20:13 | Reagovat

Nebuď lenoška, jinak tě dožene povaha. :)

6 slunecnyden | Web | 24. února 2016 v 20:34 | Reagovat

Do antiklubu se nepřidám. Moje rána jsou příšerná a hektická, budík zaklapávám do poslední chvíle, a probouzím se až v práci - s hrnkem kafe a čaje .-)

7 Lizzie | Web | 24. února 2016 v 21:04 | Reagovat

Super :)

8 dadainka | Web | 25. února 2016 v 17:44 | Reagovat

Ráno startuje cigárko :-)

9 Beatricia | Web | 25. února 2016 v 21:51 | Reagovat

Já se k tobě přidám, nesnáším válení v posteli, když čeká tolik práce, studium, různé vyřizování atd. Také sebe musím dát do pořádku. To především. :-)

10 Opti-Mystique | Web | 26. února 2016 v 8:26 | Reagovat

Máme společné tu nenávist k odkládání budíku. Stačí mi pár tónů, vzbudím se, vypnu ho a jsem vzhůru. Nechápu, jak jej někdo může donekonečna odkládat. Ráno však beru léky, po kterých se alespoň 30 minut nesmí jíst, takže ráno většinou začínám převalováním se v posteli, sumírováním, co mě ten den čeká, a čtení zpráv na telefonu. A pak většinou snídaně (bez nějakého jídla jsem totiž nevrlá :D), ranní hygiena a vyrážím. Takže mým ranním rituálem jsou asi ty léky, nesnáším, když mi dojde platíčko a já musím vylézt z postele a najít nové. :D

11 David | E-mail | Web | 26. února 2016 v 14:04 | Reagovat

Tak to te obdivuju, vstavat do prace bez budiku. O_O Ja jsem odkladaci a povalovaci typ.

12 cincina | Web | 26. února 2016 v 19:16 | Reagovat

Mám to stejně jak ty. Budík mi prostě zazvoní, vstávám a vypnu ho. Nejsem ten typ, že bych si nastavila třeba 10 budíků. Ale mám kamaráda, který to tak dělává:D Nezapomenu, jak jsme byli na jedné akci a on si nachystal ty svoje budíky a zvonilo to co 2 minuty:D Jsem myslela, že ho zabiju:D
Nechápu, jak vstáváš bez budíku:D To bych nezvládla:D

13 Leník | Web | 26. února 2016 v 22:28 | Reagovat

To je skvělý článek :D :)!!!

Já když jsem měla starej mobil (do Vánoc 2015), tak tam se mi vždycky budík vypnul po minutě :D a zazvonil až zas za 10 minut. Když to tak udělal asi 3x, tak už se vypnul sám od sebe :D, takže jsem ho prostě slyšela, ale ležela dál, protože jsem věděla, že se za chvilku sám vypne :D. A stejně v domě ještě mají další lidi budíky že jo, takže mě vzbudí :D. Teď mám nový mobil a ten se sám nevypne :-x! Takže prostě musím vstát :D. Ale zase po nějaké době si na ten zvuk zvyknu, takže spím dál :D. Takže mě musí budit někdo jinej :D. Ale když si dám nové vyzvánění, tak mě to vždycky vzbudí :).

Já postel miluju :D, vždycky po náročném dni, mmmm :3. Nebo když si čtu, zalezu si do pelíšku :).

To já se vždycky ráno setkám v kuchyni se sestrou, a protože se nám nechce říkat ,,Čau." což je samozřejmě po ránu náročné :D! Tak řekneme jen ,,Hm.." :D :D :D Jsme asi divný no :D, ale pak se normálně bavíme.

14 Holoubek | E-mail | Web | 28. února 2016 v 0:18 | Reagovat

Já dnes po premiéře vyspávala 17 hodin. Já to říkala, že ten deficit z týdne budu muset naspat o víkendu (spala jsem poslední asi 4 dny pouze 3 hodiny ><). :-D
Já ráno většinou spěchám, poněvadž miluju spánek a nenechám si ho nikým zničit (ani budíkem). Budíky mám vždy asi tři, přičemž si dávám záležet na výběru melodite k tomu poslednímu, aby mne to fakt donutilo vstát. :D

15 Holoubek | E-mail | Web | 28. února 2016 v 0:19 | Reagovat

[14]: Uch, překlep... Koukám, že jsem hroznej egoista, většina vět začíná na slovo JÁ. :-D

16 Karol Dee | Web | 28. února 2016 v 21:39 | Reagovat

O těch budících mi ani nemluv. Můj starý mobil měl takovou skvělou aplikaci (Budík Extreme, přítel si z toho názvu dělal hroznou legraci) a ta uměla jednu boží věc - nastavení času odložení. Tehdy mi to tak boží nepřipadalo, ale když jsem teď s novým mobilem (systém windows) prolezla přísahám všechny budíkovské aplikace a takovou jednoduchou věc nenašla, připadá mi to náhle jako vrchol všeho bytí. Já si nechci vybírat mezi pěti a deseti minutami. Já. Potřebuju. 3! Ty tři minuty byly základ mého rána. Čas, kdy si naplno užiju rochnění v peřinách a přitom nestihnu znovu usnout, tudíž se nemusím znovu probouzet. Bylo to tak geniální a teď to nemám. :'(

17 Kája | Web | 29. února 2016 v 8:42 | Reagovat

[1]: Proč spát ráno, když už je světlo. To je mrhání časem. :D Naopak proč se činit ve tmě... Denní světlo je příjemnější než elektrické!

[2]: Přesně tak. Moc času paradoxně škodí.

[3]: To je skvělé povolání! :D

[6]: Asi v něm zůstanu sama. :( :D

[8]: Ale fůůůůůj! :D

[9]: Tak přece jen mám v klubu nějakého kolegu! Hurá!

[13]: Mně k ránu probudí úplně všechno a pak už mám problém usnout... Takže fakt nehrozí, že bych budík prospala. :D Spíš bývám probuzená ještě před ním. Třeba když jsem jela posledně do školy. Budík jsem měla na 5:40, ale už od pěti jsem si četla. :D :D

[15]: Fuj, hrůza! :D Ani by mě to nenapadlo, kdybys tak neupozorňovala. :D

[16]: Tak to ti přeji hodně štěstí, aby se ti brzy zadařilo a měla zase své tři minuty. :D

18 Zdebra | Web | 16. března 2016 v 14:40 | Reagovat

Mně většinou po ránu v budíku vadí vysoké tóny, třeba začátky Amaranth nebo Nemo mě po ránu bijí do hlavy. Teď mám jako tón upomínky Paradise od WT, tam je to v klidu. A jako tón budíku mám No Gods, No Masters od Arch Enemy. A ani se mi ty písničky nijak nezprotivily, jak mají ostatní lidi ve zvyku. Vždycky si jen řeknu: "jé" a pak jsem naštvaná, že to přestalo hrát.

Já jsem z těch, co nevstanou hned. Musím ještě chvíli ležet, abych se probudila. Kdybych vstala hned, tak by se mi zatočila hlava nebo něco podobného. Na ráno si vždycky nastavím několik upomínek asi o půl hodiny dřív a pak na závěr budík.

Ještě než si dám čaj, musím se napít čisté vody. Bez toho to nejde. Pak následuje čaj a pak snídaně. Většinou kukuřičná krupice s nakrájeným banánem, kokosovými plátky, ořechy, makem, a tak různě, co zrovna je. Teď třeba kustovnice. Trochu tam nakapu datlový nebo agávový sirup. Občas ještě kakao nebo skořici, aby to furt nebylo stejné. Když jsem někde na návštěvě, stačí mi banán nebo jabko.

Taky mi vadí, když někdo na mě po ránu mluví. Nebo spíš celkově když někdo mluví. A různej ruch. Např. někdo položí hrnek a pro mě je to hrozná rána.

Tma mi taky nevadí. Spíš bych radši šla tmou než osvětlenými místy, kde bych byla vidět. Chodím jako duch, takže by mě snad nějaký číhající zločinec snad neslyšel. :-D

Bez budíku se vzbudím doma tak kolem osmé, deváté. Na návštěvě i dřív, ale záleží, kdy jdu spát a kdy usnu. Ale snažím se každý den jít spát ve stejnou dobu, abych neponocovala.

Taky nemusím válení se v posteli. Sice potřebuju tu půlhodinu, ale to jen ležím na zádech a čekám, než se probudím celá. :-D Vždycky mi vadí, když jsem někde na návštěvě a ráno jsem první vzhůru a ostatní ne a ne vstát... To vždycky nevím, co dělat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama