Já obrazem

20. února 2016 v 21:19 | Kája-20 let |  Kája ráda
Nezůstávám pozadu a také plním výzvu Já obrazem. Kdo mě nezná, aspoň se o mně něco dozví, kdo mě zná, může si ověřit své znalosti.


Plánovala jsem se zapojit už před pár týdny, ale byla jsem jednoduše líná naskládat k sobě pár předmětů, vyfotit je, fotku zmenšit a pak ještě nahrát na blog. Vždyť je to tak zdlouhavé! Ve skutečnosti to byla otázka několika minut. Toto je výsledek:




Od raného dětství mě provázejí zvířata, především tedy psy. Když jsem byla malinká, babička měla jednoho staršího hafana a jedno malé splašené štěně. Nevinného štěňátka jsem se bála, ale děda byl můj velký kamarád. Byl malý, ale mně sahal až po pas. Dodnes mám v paměti, jak jsem ho hladila. Když mi bylo deset, pořídili jsme si našeho Fíka. Tím se moje psovská mánie rozjela naplno. Pro spolužáky na gymplu do byla jedna ze záminek, proč se mi posmívat. Nikdy se mě to ale nedotklo, ukazovali tím jen svou blbost. Já jsem za svou sbírku plyšových psů moc ráda, knihovnu mám plnou knih s psí tématikou, na stěně a na stole pod sklem mám hromadu obrázku psů... A co je nejdůležitější: společnost psa je to nejkrásnější, co může být!

Pejska z fotky vlastním necelá dva roky, dostala jsem ho po absolventském koncertě.

Malinké housličky symbolizují lásku k hudbě. A je jedno jestli takové, kterou si sama vytvořím, nebo takové, kterou poslouchám a řádím na ni na koncertech. Obstojně zvládám hru na housle, celkem se kamarádím s klavírem, zpívám o sto šest, s kamarády se nejlépe bavím, když hrajeme. Neumím uvařit, aniž bych poslouochala hudbu. Dobré koncerty jsou zážitky k nezaplacení. Hudba je důležitá součást mého života. Zrak je sice důležitý, ale mnohem víc bych asi trpěla ztrátou sluchu.

Dále jsem na fotku umístila knihu. Konkrétně se jedná o Paní Bovaryovou, což je jedna z nejoblibenějších, ovšem to pro tuto chvíli není vůbec důležité. Číst jsem se naučila jako každé inteligentnější zvídavé děcko už ve školce. Od té doby jsem pořád něco četla. Vyloženou mánii jsem chytla ve třetí třídě přečtením knihy Věra, Nika a sedm babiček. Byla jsem hodně aktivní čtenářka. Časem to utichlo, už jsem nečetla každý den, i tak ke mně knihy stále nějak patřily. Poslední dobou důležitost čtení zase roste.

Nakonec si nechávám konvičku a kafemlýnek. Čajové mánii jsem před měsícem věnovala celý článek. S kávou to není tak horké, ale i tak na ni nedám dopustit. Zásadně nesladím. ,,Ty přece nemusíš hubnout!" slýchám často. Jako kdyby důvodem k neslazení nemohlo být to, že mi sladká káva prostě nechutná! Vyhýbám se i mléku.

A co patří na vaši fotku? Zapojit se může samozřejmě úplně každý. Jmenovitě bych chtěla vyzvat Anežku a Terku...třeba aspoň budou vědět, o čem napsat. ;)



Kája

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karryanna | E-mail | Web | 21. února 2016 v 17:45 | Reagovat

Mám pocit, že tuhle výzvu jsem někdy úplně prošvihla… vidím ji poprvé u Tebe, a zdá se, že už koluje dlouho. Každopádně zajímavá charakteristika :) S čaji to mám podobné, naopak kávě neholduji vůbec. Na mé fotce by se možná taky objevil plyšák, ale čistě za plyšáky. Před psy preferuju kočky, ovšem můj milý je vyloženě psí, takže se bojím, že u nás doma bude jednou vyloženě zvěřinec :D
Jsem v pokušení si najít čas a taky si charakterizující fotku vyrobit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama