Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Jsou dětské věci výhradně jen pro děti?

22. února 2016 v 21:53 | Kája-20 let |  Co si myslím
Je normální, že se puberťáci snaží vyhýbat všemu, co je jakmkoliv způsobem určeno dětem. I já jsem prý na to byla hrozná, ačkoliv ve srovnání s vrstevníky jsem byla úplný tolerantní andílek. Postupem věku by to ale podle mne měla skončit. Mnohdy se to však nestane.



Poprvé jsem se s takovým neoprávněným opovržením setkala u bývalého. Navštívila jsem ho v den, kdy mě začínalo škrábat v krku, poručila jsem si proto čaj. Z bohatého výběru zvítězil čaj s Hurvínkem. Krabička samozřejmě nehrála roli, vybrala jsem si podle bylinek, jaké obsahovala. Rodičům vůbec nevadilo, že piju čaj určený pro jejich malou dceru. Holčička byla ráda, že se se mnou může podělit. Bývalý mrmral jestli chci vážně v sedmnácti letech pít dětský čaj. Maminka namítala, že když je něco pro děti, neznamená to automaticky, že je to pro dospělé jedovaté. On se šlebil i tak po celou dobu, co jsem čaj pila, možná to ale bylo částečně způsobeno jeho ,,láskou" k bylinkám. Troufám si tvrdit, že by s menším odporem požil misku salátu než hrnek bylinného čaje, a to prosím považoval zeleninu za stravu pro králíky.

Postupně se s odporem k dětským věcem setkávám čím dál víc. Na konkrétní příklady ze starší doby si teď nevzpomenu, uvedu jen ty aktuální. Pocházejí samozřejmě z 5D kina. Filmy máme rozdělené do několika kategorií, jedna z nich se jmenuje ,,Děti". Obsahuje pět filmů, které nejsou ani trochu drastické nebo nějak strašidelné, jsou proto vhodné i pro nejmenší diváky. Zdůrazňuju to i, rozhodně nemohu tvrdit, že by byly výhradně jen pro děti. Snad jen ten jeden, poskakující roztomilé králičky rodiče spíš jen přežívají, ale proč by si nemohli užít horské dráhy nebo divokou jízdu s prasátky?

Někteří to nechápou a odmítají to vyzkoušet nebo si nechat vysvětlit. A pak dochází k takovým různým situacím.

,,Co byste nám doporučila?"
,,A co byste si tak představovali? Nějakou horkou dráhu, horor, krátký příběh?"
,,No určitě nic pro děti!"

,,Jéé, půjdeme na sněhuláky!"
,,Jsi blbá? Vždyť je to pro děti!"

,,Jdeme na cokoliv jenom ne na to pro děti."


Občas mě lidi dokonce zaskočí otázkou, jestli vůbec máme něco pro dospělé. Prosím? Jak tomu mám rozumět? Jak vypadá film, který je vhodný pro dospělé? Nikdy nevím, co jim mám na to říct, pokud se teda nejdená o nějakého rozveseleného týpka, v tu chvíli mi samozřejmě vím, co filmem pro dospělé myslí, a odpovídám, že bych po takových filmech nechtěla uklízet.

Nedávno jsem četla komentář k jedné knize. S dodatkem ,,nedoporučovala bych to dospělým". Dovedu si představit, čím může být kniha nevhodná pro děti. Ale čím pro dospělé? Když se navíc nejedná o pohádku pro malé děti, nýbrž o román pro mládež?


Povídejte, drazí čtenáři, jak vypadá něco, co je pro dospělé. Podle mně je to úplně jedno...


Kája
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baruschka | E-mail | Web | 22. února 2016 v 22:26 | Reagovat

No, vzhledem k tomu, že já ve druhé třídě četla Boženu Němcovou a nebyly to jen pohádky, tak asi nejsem skupina, které se ptáš :-)
Tuhle jsem četla knížku Dívka v sedle a když byla moje slečinka ještě členkou Pony klubu a chodily jí knížky plné dvanáctiletých hrdinek, hltala jsem je jako první. Stejně, jako si jako první čtu Čtyřlístek, který děti odebírají :-) A ano, podobně jsem na tom byla i v období puberty :-)
Ale zas jsem nemusela oblečení s kreslenými postavičkami :-)

2 Leslie739 | E-mail | Web | 22. února 2016 v 22:26 | Reagovat

Já si třeba teď každý den vybarvuju omalovánky s Makovou panenkou. :) Protože vše je lepší než se nutit do učení. :D :D

3 Lenin | 23. února 2016 v 0:18 | Reagovat

Román pro mládež rozhodně není pro dospělé. :) Nebo takhle, samozřejmě si ho dospělý (myslím tím životek zkušený a opravdu dozrálý člověk, nikoliv poďabonce, kterýmu zrovna padlo osmnáct) může přečíst, ale najde v něm spíš kupu pobavení. Určitě ho nemůže číst zcela vážně, jako mnozí dospívající.

Když se řekne "věc pro dospělé", vybaví se mi porno a další podobné produkty.

Když se řekne věc pro děti, vybaví se mi Mickeyho klubík (jako vážně, NIKDO dospělý se na to prostě nevydrží dívat déle jak minutu, pak to už opravdu fyzicky bolí!) a "pohádky" podobného připitomělého žánru, které bych já osobně nepustila ani tomu dítěti, protože to určitě musí ničit jeho psychický zdraví. A pak mě napadnou kousátka, chrastítka a další ryze miminčí věci, se kterýma si odrostlý jedinec už nepohraje.

Nejvíc věci je ale podle mě zkrátka mix. Vždycky se najde dospělý, který si rád přečte literaturu pro děti nebo si postaví lego a vždycky se najde dítě, které i přes nízký věk věnuje svůj volný čas spíše dospělým koníčkům. Jen věci s označením "dětské" přitahují většinově děti a ty ostatní naopak zajímají spíše starší publikum.

Mimochodem, taková dětská přesnídávka pro mojí roční dceru, nebo její ovocný šťávičky, to je panečku mňamka. A Večerníček s ní sjíždím pravidelně každej večer... :-D

4 Melkora | Web | 23. února 2016 v 2:12 | Reagovat

S tímhle problémem se relativně často potýkají čtenáři komixů. Klišé "je to kreslené - je to pro děti, je bohužel zažrané příliš hluboko.

5 anchovickal | Web | 23. února 2016 v 17:27 | Reagovat

Já si užívám spousty věcí co je označené jako dětský :-)

6 David | E-mail | Web | 26. února 2016 v 13:51 | Reagovat

Ja si sem tam koupim muj oblibeny detsky tvarohovy dezert z LIDLu. :-D

7 Teplý holoubek | E-mail | Web | 28. února 2016 v 6:14 | Reagovat

Zajímavé téma k zamyšlení... ;)

8 Geisha* | 2. března 2016 v 17:43 | Reagovat

Tiež nesúhlasím s týmto "rasizmom" určovania, čo je pre koho..aj keď minule mi občas príde vtipné, keď v obchode vedľa tampónov položím svoje obľúbené detské orbitky..bubliny sú bubliny! ;-)

9 Den | E-mail | Web | 5. března 2016 v 11:43 | Reagovat

Pokud člověk překračuje hranici uvedeného doporučeného věku, myslím, že je všechno úplně v pořádku. Každej jsme přece nějakej.
Navíc pochybuju, že třeba ten román pro mládež napsal někdo nezletilý - ten autor pro takové téma také musel mít určité nadšení, jinak by to přece nepsal :-D

10 Zdebra | Web | 16. března 2016 v 14:57 | Reagovat

Já mám vždycky chuť si koupit všechno možné s Krtečkem, ale vždycky mě odradí ta cena. A v knihkupectví si nejradši kupuju pohádky, ale přijde mi, že na tom hodně vydělávají, jak je to předražené oproti jiným knížkám (až na pár výjimek).
Doteď sbírám pexeso. A nedávno jsem našla na dně skříně jednu mou starou dětskou knížku. Takovou radost jsem měla, když jsem ju našla! :-D

A když jsem byla malá, neměla jsem problém se dívat na Hříšný tanec, Diskopříběh, Slunce seno, Fontánu pre Zuzanu 2 (jedničku jsem nikdy neviděla) a podobné filmy. A v té Fontáně jsou i scény, co nejsou pro děti, ale nijak mě to nepoznamenalo. Snad. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama