Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Snad nebudu taková matka

6. března 2016 v 13:40 | Kája-20 let |  Co si myslím
Čím dál víc sleduju, jak lidi kolem mne vychovávají své děti. Čím dál víc začínám mít jasno, jak to jednou rozhodně nebudu dělat. Jasně, vlastní dítě nemám, tak bych vůbec neměla mudrovat, ale občas mívám vážnou chuť některé rodiče vyliskat.



My jsme jako malé pořád dokola slyšely: ,,Co řekne maminka, to platí!" V jiných rodinách je tomu obráceně. Platí to, co řekne dítě. A jestli náhodou platí zásady maminky (nebo tatínka), trvá to maximálně několik vteřin.

Tatínek jel s malou holčičkou někam autobusem. Na zadních sedadlech se uvolnilo místo, holčička začala tatínka přemlouvat, aby si tam přesedli. Tatínek na to, že se nikam přemísťovat nebudou. Holčička pokračovala. Tatínek ji navrhnul, že si dozadu sednou, až pojedou zpátky, určitě tam bude místo, protože autobusek bude na jejich zastávce začínat. Holčičce to připadalo fér a chvilku mluvila o něčem jiném. Pak si ale opět vzpomněla na úžasné místo na konci autobusu. Tatínek ji připomněl, na čem se domluvili... a pak, když jsme zastavili na křižovatce, z ničeho nic holčičku odvedl dozadu.

Maminka řekla chlapčkovi, ať tu čokoládu do košíku nedává, jednu sladkost už má a to mu stačí. Vzápětí zákaz zrušila, upozornila však, že je to poslední dobrota. Co bylo dál, netuším, hledala jsem si něco vhodného ke svačině. U pokladny jsem je potkala znovu. A byla to maminka, kdo tam přišel s nápadem přibrat ještě lízátko.

Na druhou stranu jsou rodiče, kteří svým dětem nevyhoví vůbec v ničem. Vlastně si jich ani nevšímají, je jim skoro jedno, co dělají. Příkladem je holka, která je o rok starší než já, ale dcerku už má ve školce. Občas ji dost lituju. Kolikrát jsem slyšela, jak na ni škaredě křičí. Nedávno seděly naproti mě v autobuse. Dcerka jako každé jiné dítě měla spoustu otázek, zajímalo ji, kolem čeho zrovna jedeme, kolik ještě zbývá zastávek apod. Maminka ji zezačátku odpovídala, ač dost podrážděně. Pak řekla, že ji ty blbosti vůbec nezajímají a narvala si do uší sluchátka. Holčičky už se to ani nedotklo, musí být na to zvyklá. Povídala dál a neřešila, že ji matka věnuje nulovou pozornost. Smutné.

Možná ještě horší je to, že je některým jedno, kde jejich dítě pochoduje. Kolikrát stojí u dveří našeho obchoďáku samotné dítě a nikdo k němu neběží. Maximálně slyším volání z nedaleké kavárny. To těm matkám opravdu nevadí, že jejich potomci skoro odcházejí v tenké mikině ven na cestu? Děti naštěstí nemají odvahu na otočné dveře.



Jestli někdy budu taková matka, můžete mě zmlátit.

Jo a jestli někdy vyslovím ,,mimísek", rovnou mi to dítě seberte. (A milí muži, nikdy tak neoslovujte svou drahou polovičku. Dělá se mi z toho špatně ještě po dvou letech. Je to ještě příšernější než oslovení ,,dupi".)





Kája

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Broken girl | Web | 6. března 2016 v 14:23 | Reagovat

Taky si vždycky říkám: "Tak taková snad nikdy nebudu." ;) Nechápu jak některé matky si můžou jen tak v klidu sedět a nechat dítě běžet kam chce, aniž by vůbec tušili, kde je...

2 Baruschka | E-mail | Web | 6. března 2016 v 15:22 | Reagovat

Tak taková matka snad nejsem, ale o spoustě věcí jsem si říkala, že je dělat nebudu, protože mi to od mámy fakt vadilo :-) No a pár z nich rozhodně dělám, protože ono to vážně jinak nejde :-)
Třeba když po pubertální slečince chci, aby umyla nádobí, když na něj má ten týden službu :-) A trvám na tom, i když bych to nádobí mohla umýt sama a třikrát rychleji :-) Ale jde o princip :-)

3 Lenin | Web | 6. března 2016 v 16:48 | Reagovat

Otec vzal dceru dozadu možná proto, že opravdu o nic nešlo a sem tam je lepší v nedůležitých věcech udělat ústupek, než donekonečna vysvětlovat a třeba tím i rušit ostatní. Ano, je potřeba míz zásady a dodržovat je, ale když vážně o nic nejde, nevidím důvod, proč dítěti nevyhovět. Třeba v otázce sladkostí bych radikální byla, protože tláskat spoustu sladkého není zdravé a stojí to peníze, takže by dítě mělo chápat, že nic není zadarmo, rodič na jeho mlsky musí vydělat a navíc to kazí zuby a žaludek.
Ale s dětmi je to holt těžké, každý rodič občas rezignuje na svoje předsevzetí a náhledy na věc... Ono to prostě sem tam jinak nejde, to by se člověk zbláznil. :-D

Ignorace rodičů mi přijde smutnější, já chápu, že i rodič potřebuje sem tam vypnout, ale takhle? :-?

4 Karol Dee | Web | 6. března 2016 v 16:56 | Reagovat

Prý dupi :D :D :D :D :D

5 neptunie | Web | 6. března 2016 v 18:22 | Reagovat

Ideální bude asi taková ta zlatá střední cesta - jako snad ve všem. :)

6 hedd | Web | 6. března 2016 v 21:56 | Reagovat

A proto nám náš biolog pořád opakuje: Když dítěti řeknete, že ne, tak prostě ne! A přes to vlak nejede. Jakmile jednou polevíte, dítě se začne roztahovat a získávat prostor pro sebe.

7 Kája | Web | 7. března 2016 v 8:43 | Reagovat

[1]: Já se obávám, že bych kromě dítěte nesledovala vůbec nic. :D

[3]: Všichni jsou zvyklí, že děti dělají cirkus... A tak mohl aspoň říct, že ji třeba mimořádně vyhoví, nebo jít dozadu hned, když to tu holčičku napadlo. Ale několikrát důrazně říct, že nikam nepůjdou a potom udělat opak...?

[4]: Jo... 8-O

8 Sigmund Werther | Web | 7. března 2016 v 9:55 | Reagovat

Já jsem měl jako malý poměrně přísnou výchovu. Takové kupování sladkostí, o jakém píšeš, u nás doma rozhodně neexistovalo. Ale pokud si vzpomínám, rodiče se o nás ani příliš nestarali, ovšem žili jsme na vesnici a já jsem celý den běhal venku s kamarády, takže mi to nijak zvlášť nevadilo.

Vzpomněl jsem si na svou tetu z Německa. Ona neměla zrovna nejlepší vztahy se svou matkou a s oblibou tvrdila, že všechno dělá jinak a moderněji. Ale my nezávislí pozorovatelé vidíme, jak se ve skutečnosti své matce začíná stále více podobat :-)

Tím pádem pokud tvá matka byla rozumná, je vysoká pravděpodobnost, že ty budeš také :-)

9 Lenin | Web | 7. března 2016 v 15:18 | Reagovat

[7]: Možná čekal, až autobus zastaví a oni se dostanou dozadu rozumě, aby dítě nespadlo, nebo se neválelo po ostatních cestujících.

Ano, mohl jí vysvětlit, že půjdou, až to bude bezpečnější a neříkat ne, když pak udělal opak, ale jak říkám, přijde mi to jako poměrně veliká pitomost, aby člověk musel být neoblomný. Důslednost určitě ano, ale už jsem psala, že občas to člověk prostě "položit" musí, jinak by zešílel.

10 Lenin | Web | 7. března 2016 v 15:19 | Reagovat

[7]: A že jsou všichni zvyklí... No, nevím, v jednom kuse poslouchám a čtu výtky o uřvaných nevycválaných fakanech, co něco chtějí a fňukají a je to hrozný a neskutečný a rodiče by s nima měli radši chodit pěšmo... :-D

11 Robert | 7. března 2016 v 22:33 | Reagovat

S tou maminou co si raději nasadí sluchátka než by se bavila s vlastním dítětem to je drsné. Není to ta popálená?

12 Kája | Web | 8. března 2016 v 8:03 | Reagovat

[11]: Jak to myslíš?

13 Robert | 8. března 2016 v 8:40 | Reagovat

[12]: Jak bych to měl myslet? Jen přemýšlím, která 21letá mamina z FM se ke svému dítěti chová tak hrozně.

14 Kája | Web | 9. března 2016 v 11:22 | Reagovat

[13]: Jak myslíš ,,ta popálená".

15 Gauri | E-mail | Web | 10. března 2016 v 13:47 | Reagovat

Nejhorší je, když to vidíš u sebe doma. Na mě byli rodiče docela přísní a já jsem za to ráda. Nikdy jsem nebyla rozmazlená. Ale moje mladší sestra je. A občas jen šílím z toho, jak se jí skoro ve všem vyhoví.

16 Zdebra | Web | 16. března 2016 v 12:45 | Reagovat

A co teprv, když do hry přijde nějaká technická vymoženost! Děcko otravuje, tak mu dají do ruky tablet, aby se nějak zabavilo. Ale to, že si ničí zrak, to už je vedlejší. Hlavně, že od něj mají klid. V tomhle nebudu nikdy dělat žádné ústupky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama