Nově mě najdete na: www.kajinblog.cz

Předcestovní stres a jiné starosti

24. května 2016 v 20:17 | Kája-20 let |  Kájinči deníček
Sedím, čumím na notebook a přemýšlím, kolik bych mohla dělat užitečných věcí, kdyby se mi aspoň trochu chtělo. Přemýšlení občas přeruším aktualizováním stránky a opět se dozvím, že češtinářka stále ještě neopravila naše páteční testy. O půl páté ráno opouštím na několik dní domov. Na cestu do Benátek jsem se půl roku těšila, teď bych možná i uvítala, kdyby se celý zájezd zrušil.


Prožívám takový běžný stres před cestou, co si budeme povídat. Dlouho jsem takhle nikde nebyla. Jsem zvyklá hodit do batohu pár nejdůležitějších věcí, popřípadě k tomu popadnout spacák a vypadnout na dva tři dny do vzdálenosti možná tak sto kilometrů. Ale toto? Do zahraničí? Mezi cizince, kteří nemluví česky? Trávit třináct hodin v autobuse? Pomoc!

Máme tam polopenzi. Takže jako první letělo do batohu jídlo. Rýžové chlebíčky, piškoty, müsli sušenky a cestovní vydání nejlepší věci na světě (rozumějte sušený banán). Možná i něco dalšího, už o tom ani nemám přehled. V Itálii si chci pochutávat na kafíčku a ne shánět jídlo. No... a hladu se vždycky strašně bojím.

Dále jsem si zabalila knížku. Abych se nenudila, než se Anežka probudí nebo až se večer bude konat nějaká supr čupr party a mně se ještě nebude chtít spát. Knihomol bez knihy necestuje. Pečlivě jsem ji obalila letákem s Kauflandu, snad se ji za těch pár dní nic nestane. Obitý růžek je moje noční můra.

Pak jsem zabalila oblečení na koncerty a zbytek mi byl jedno. Popadla jsem, co mě zrovna napadlo. Toto fakt nehrotím. I kdybych něco zapomněla, brzy jsem zase tady a shledám se s tím. Jen ten zubní kartáček bych ráno neměla nechat v koupelně...

Připadá mi strašně zbytečné řešit tolik věcí, když odjíždím jen na pár dní! Připadá mi strašně zbytečné na tu chvilku vůbec někam jezdit! Zítra ráno v pět vyjedeme a celý den se budeme vozit. V Jesolu se stihneme akorát navečeřet a ubytovat. V Itálii budu trávit další tři dny, ovšem na třetí den večer už budeme vyjíždět domů.

A kvůli tomu jsem s velkou nedůvěrou platila přes internet tolik peněz, kvůli tomu jsem v práci dvě hodiny sbírala sílu na výměnu českých korun za eura... Dokonce jsem si kvůli tomu koupila novou sukni! A tak vůbec. Přijde mi, že poslední dobou pořád myslím na to, co budu na zájezdu potřebovat, co si musím koupit a sbalit... a ve výsledku ani nemrknu a budu zase tu.

V neděli budu zase na této židli zírat na notebook nebo stalkovat lidi na ulici. Chcíplá, protože v autobuse se nevyspím. Ale co už. Snad po mně nikdo nebude nic chtít.

Vlastně ani nemusím být v autobuse. Více méně bdím i v posteli. Přes měsíc spím většinou po pěti hodinách. Moc to na sobě nepociťuju, ale rozum mi pravil, že to není vhodné a zkouším s tím něco dělat. Najela jsem na tu nejdrastičtější metodu, jakou jsem mohla: Čtvrtý den jsem bez kofeinu! Brr. Bez kávy je to v pohodě. Ale co mám jako dělat bez čajů? Chápejte: probudím se v pět, práci mám až na tři, mám spoustu času, takže čtu... jenomže co je to za ráno, když nehlídám, jestli už má převařená voda správnou teplotu a když se nepopadám za hlavu, že jsem ten čaj zase jednou pěkně přelouhovala? Je to špatné ráno.

Pořád jsem si namlouvala, že mi nejde o kofein, nýbrž o samotný čaj. A doufám, že to tak je. Že se jako moc pozoruju, když na sobě vidím abstinenční příznaky.

Pobolívá mě hlava. V noci mě bolela strašně moc. Zdály se mi hodně divné sny. Do toho jsem se kolem dvou probudila a myslela jsem, že budu zvracet. A pořád mám strašnou žízeň. Na internetu jsem vyčetla, že by to mohlo znamenat, že jsem závislá na kofeinu. No... Nějak si nejsem jistá, jestli s tím chci něco dělat. Čaje jsou můj život. A stejně můj stav z kofeinem určitě nesouvisí. Určitě jste si nejednou o něčem četli a pak vám připadalo, že se vás to týká!

No a hlavně jsem četla My děti ze stanice ZOO a tam se to absťákem jenom hemží.

Znovu aktualizuju stránku univerzitního portálu a znovu zjišťuju, že test z češiny ještě není opraven.

Tak se asi budu na zájezdu nervovat. Možná je nakonec dobře, že je tak krátký.


Pomalu bych měla jít spát, ale místo toho tu budu ještě dlouho sedět a přemýšlet jestli jsem na nic nezapomněla. A víte co? Zapomněla jsem na to úplně nejzásadnější. Vždyť já skoro neumím písničky z repertoáru!

Bude to tragikomedie. Ale užiju si to! Snad.


Mějte se tu hezky.

Kája


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jenda | 24. května 2016 v 20:42 | Reagovat

Tak si to tam užij a nefňukej, že tě někam vytáhli :) Jesolo je moc fajn, moře nic moc, ale ty večerní/noční procházky po skoro 10 kilometrové promenádě kolem moře byly jedinečné. Je tam dost živo a v barech na pláži Italové rádi pořádají různé mini koncerty, tak třeba budeš mít štěstí a trefí se ti do vkusu.
O závislosti na kofeinu jsem teda ještě neslyšel. To spíš už budeš těhotná :-D

2 Kája | Web | 24. května 2016 v 20:46 | Reagovat

[1]: Tak to momentálně jaksi nemám s kým. :D

3 Karol Dee | Web | 24. května 2016 v 22:12 | Reagovat

Co zmatkuješ, prosím tě. Moc přemýšlíš! Ani si to neuvědomíš a budeš tam a bude to boží.

4 Kája | Web | 24. května 2016 v 22:16 | Reagovat

[3]: Tak že moc přemýšlím jsem slyšela už hodněkrát v souvislosti s čimkoliv. :D :D Jsem zkrátka takový filozof. :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama