Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Zastav se a připrav si čaj

6. července 2016 v 22:11 | Kája |  Kája ráda
Konec úspěšného zkouškového jsme oslavovaly kde jinde než v čajovně, navíc jsem poctivě doplnila domácí zásoby. Bylo by skoro až divné, kdybych v takové situaci nevěnovala své těžké závislosti článek. Takže, prosím, odejděte do kuchyně, připravte si nějaký dobrý čaj a pak se vraťte ke čtení. Dnes píšu o lásce k čaji a čajovnám.



Krátce o gymnaziálním vzdělání

Na gymplu mě toho naučili až moc. Denně nám do hlav valili kvanta informací. Občas s překvapením zjišťuju, že toho ve mně dost zůstalo. Ale k čemu se to člověku hodí? Většinou jenom k pofrajeření. A k napovídání mamce při luštění křížovek. A taky mi to samozřejmě dost ulehčilo přípravy na některé zkoušky. Celkově je však gymnaziální vzdělání úplně na nic, protože nám do života nedal nic moc praktického. Možná tak schopnost se šprtat. Dále jsem si na gymplu vybudovala svůj sarkastický způsob vyjadřování. A získala jsem lásku k Vídni, metalu... a čajovnám.



Od nejistého seznámení k lásce

Moje čajovnové poprvé se konalo v zimě 2010. Byli jsme ještě malí bažanti, slavili jsme sotva čtrnácté narozeniny. Frýdlantská čajovna je poměrně zvláštní místo s trošku pochybnou nabídkou. Ta mi dovolila zachovat se strašně barbarsky a objednat si pigi čaj. Nebyl mi cizí a nebyl drahý, ačkoli bych za tu cenu v supermarketu koupila minimálně celou krabičku. O pořádné čajové kultuře jsem se tehdy přílš nedozvěděla. Neberme proto tuto návštěvu čajovny příliš vážně. Budeme ji pokládat jen za jakési seznámení se skutečností, že čajovny existují.

Moje čajovnové podruhé se konalo - a to vím přesně - 18. 6. 2010. Tentokrát v naši milovné Dobré čajovně. Byla to neplánovaná akce. Potkala jsem kámošku cestou ze sborového vystoupení a nemohla jsem odolat. Seděly jsme u stolu číslo jedna, aniž bychom tušily, že to jednou bude ,,náš" stůl a že ho budeme rezervovat klidně i týdenním předstihem. Tehdy jsem poprvé ochutnala pořádný čaj. Pocity jsem měla dost smíšené, charakterizovala bych je jako můj aktuální vztah ke kustovnici: bylo to tak hnusné, až to bylo dobré a chtěla jsem víc. Jako puberťačky nezvyklé na účinky čaje jsme dostávaly kvalitní záchvaty smíchu. Až to vyprovokovalo babču z druhého konce čajového sálu, aby k nám přišla a řekla: ,,Děvčata, tady jste v čajovně, tady lidé chodí odpočívat."

Ve druháku jsem chodila do čajovny jen někdy, ve třeťáku četnost narůstala. A poslední dobou jsem tam pečená vařená. Nejvíc samozřejmě v té naši, ale cizím podnikům se nebráním. V roce 2014 jsem v různých čajovnách byla celkem devatenáctkrát, v roce 2015 třicet šest krát. Jsem zvědavá na letošní výsledek, zatím mám osmnáct návštěv, o prázdninách to určitě prudce naroste. Radši nepočítám, kolik jsem už propila peněz! Naštěstí mám do naši čajovny kouzelnou kartičku na slevy. Naši čajmani mě znají, odhadují, co si asi dám a diví se, když se delší dobu neukážu. Nedávno jsme se s Anežkou dočkaly velice milé pozornosti - přinesli nám misku oliv zdarma. Mňam!

Jsem tam jako doma.



O pití čaje v ,,opravdovém doma"

Domácí čajování nemá tak hlubokou historii. Ještě začátkem páťáku, což jsou dva roky, jsem prohlašovala, že čaje piju jenom v čajovně. A to jako fakt, ani ty porcované jsem si moc nedělala, snad jen při občasné snaze vyhnat z těla bacily.

A pak jsme jednou přemýšlely, co dát rodičům na Vánoce. Vykoumaly, že bychom mohly zajít do Speciálky a koupit jim nějaký super čaj a kvalitní kávu. Učinily jsme tak. Kafe bylo po čase při nějaké příležitosti darováno někomu jinému, čaj doma jen tak ležel. Údajně je totiž strašně složité jej připravit. No jo, je třeba čaj ve správném množství nasypat do nějaké nádoby, přelít ho teplou (ne vařící!) vodou, pohlídat si dobu louhování a pak jej přecedit. Náročný proces proti koupání pytlíku. A tak se stalo, že jsem ten výborný čaj upíjela rodičům já.

Postupně jsem si vybudovala závislost. Během šesťáku jsem se naučila začínat den zeleným čajem. Naučila jsem se též na bylinky. Porcované čaje se staly něčím odporným a zapovězeným.


Po maturitě jsem se vypracovala k dokonalosti. Nebo spíš úplné magorii. Sbírka čajů se postupně rozrostla. Momenálně jich mám jedenáct a rozhodně si nemyslím, že je to konečné číslo.


Mamka nechápe, dle jejího názoru asi stačí mít jeden zelený a jeden černý čaj. A proč proboha kupuju rooibosy, když jsou tak hnusné? Pch, grr.





Fotografie na čajové téma











Pěkný čajový zážitek z poslední doby

V neděli se v Cieszyně konal čajový festival Święto Herbaty. Nebyla bych to já, kdybych tam chyběla! Holky neměly čas, takže jsme podnikly půlrodinný výlet - jela jsem s mamkou a sestrou. Viděly jsme různé lapače snů, vějíře, vonné tyčinky, etno oblečení. Občerstvit jsme se mohly výborným vegan jídlem. A co je hlavní - všude bylo plno krásných konviček a gaiwanů a šálků a sympatických lidi z různých čajove, kteří dávali návštěvníkům ochutnávat rozličné čaje. Degustaci doprovázeli vyčerpávajícím vyprávěním o pěstování a sklizni čaje. Byla jsem ve svém živlu! I sestře se to líbilo. Mamka pro to samozřejmě vůbec neměla pochopení. Dokonce jednomu čajmanovi řekla, že nechce čaj, ale kávu! Divím se, že po ní nehodil konvičku... Mamka čajům prostě absolutně nerozumí.

Ze svátku čaje jsme si se sestrou přivezly jeden vynikající tmavý čaj. Je ho jen padesát gramů, bohužel. Vůbec nevím, jak ho budu příště shánět, na internetu ho vůbec nemůžu dohledat, ani na stránkách oné čajovny. Čajovny z Bratislavy! Ano, povídala jsem si v Polsku se Slovákem. Byl to příjemný mladý muž, povídal o sto šest, seděly jsme u něj docela dlouho. (Zatímco mamka se opalovala opodál.) Chutnaly nám všechny thajské poklady, které jsme u něj ochutnaly, ten tmavý však zvítězil. Natolik, že jsme si ho musely doma připravit ještě v ten den!


Velká čajová urážka

Dovolím si malou poznámku k onomu Slovákovi. Nejdřív jsem vůbec neměla na rozdíl od něj chuť se nějak vybavovat. Zeptal se mě, jaké piju čaje. Než jsem stačila vymyslet, co mu odpovím, obvinil mě z pití sáčkových čajů! Hodila jsem na něj ten nejvražednější pohled, jaký umím. On překvapeně vykulil oči. ,,Tak to jste ji urazil!" oznámila mu sestra. A pak už mi rozhovor docela šel. Musela jsem se nějak obhájit.



Čaj nebo káva?

Jsem čajový maniak, ale kávu mám taky ráda. Zatímco čaj si vychutnám jen tak sama, na kávu potřebuju nějakou příležitost. Minimálně si ji musím dát s někým. Nebo mi musí být nabídnuta stevardem ve vlaku. Nebo tak něco. A jsem na ni čím dál větší labužník. Po návratu s Itálie bych si nejradši dávala jen pořádné malinké silné espresso. Teda když už. Kávu zas k životu zas tak nepotřebuju. Mám ji jen ráda, kdežto čaj je můj život! (TIP! V Bistré krávě v Olomouci mají vynikající a stojí jen 29 korun.)




A co vy? Máte radši čaje nebo kávu? Nebo si snad raději dáte pivo...?


Kája



___________________________________________


P. S. Nepočítám-li tuto poznámku, má tento článek 1111 slov! Ach.

___________________________________________



Kam dál (články s čajovou tematikou):

  • Mám ji!!! (O tom, jak jsem konečně sehnala vytouženou konvičku)
  • Jsem shopaholik (Jednou mě napadlo, že mé utrácení za čaje asi není zrovna ve zdravé míře...)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čaj nebo káva?

Čaj
Káva
Pivo

Komentáře

1 Wnaty | E-mail | Web | 6. července 2016 v 23:17 | Reagovat

Teda!
Já bych do čajovny chodila ráda, ale nemám s kým. Přátelé z rodné vsi chodí do hospody a se spolužáky z Brna zásadně do kaváren :-D. Tak chodím s nima :-D.

S tím poznáváním máme právě zkušenost v jedné brněnské kavárně, kde nás už dobře znají, protože moji dva spolužáci tam jeden čas chodívali snad každý den a občas dovlekli i zbytek party. A tak se stalo, že si jednou jeden z nich neobjednal, jelikož měl naspěch a číšník mu donesl kávu zdarma, věděl jako pije :-D.

Čaj nebo káva? Nejsem schopná se spravedlivě rozhodnout, čaj miluju, ale asi jsem se couráním po kavárnách s mými spolužáky stala spíš kávomilem. Ale věřím tomu, že kdybych párkrát zašla do čajovny a pořídila si několik skvělých sypaných čajů, propadla bych tomu jako ty :-D!

2 Miky | Web | 6. července 2016 v 23:53 | Reagovat

Čaj!!!!
Jojo, taky považuji za nejhorší urážku, když mě někdo osočí z pití sáčkových čajů. Ale mít ve sbírce jen 11 druhů? To ještě není tak zlé.... Vím o někom /a možná jsem to já/, kdo potřeboval při stěhování celou jednu krabici jen k přepravě čajů. Hrozné je, že se pomalu začínám realizovat nejen v čajích, ale i v konvičkách.
Jdu se stydět do kouta. :-?

3 Lenin | 7. července 2016 v 0:02 | Reagovat

Ani jedno, ani druhý, ani třetí. :) Pivo nesnáším, je hořký, divně páchne... Kávu si kazím cukrem a mlékem. Navíc jí piju jen na návštěvách. A čaj? Ten vezmu na milost jen v nemoci. Protože mám manžela čajovýho úchyláka, většinou mi uvaří nějakou sypanou šílenost, co se ani nedá pít, takže jsem během dvou dnů zdravá, abych ten hnus už nemusela znovu pít... :-D A abys věděla, jak velkej jsem barbar, jednou jsem kocourovi nasypala kapsičku do jednoho z hrnků z nějakýho čajovýho setu, co mu kamarádka přitáhla z Nepálu, nebo odkud. :D To se mnou skoro dva dny vůbec nemluvil.

4 Kája | Web | 7. července 2016 v 0:35 | Reagovat

[1]: Radši tomu nepropadej, leze to do peněz. :D

[2]: Jo, ,,jen" jedenáct druhů. Pořád mám trochu soudnosti. :D Toužím po milionu čajů, ale pak by odpadl důvod chodit do čajovny. :D Navíc mám v sobě zakódované šetřivé sklony. I peněz za čaje je mi strašně líto! :D Takže tak...

[3]: Tssss já bych s tebou taky nemluvila. :D

5 Nancy | Web | 7. července 2016 v 11:51 | Reagovat

je to celkom prijemny oddych, dat si s niekym cajik, kolacik a vodnu fajku, potom si polezat na vankusoch...
ale priznam sa, ze do cajov sa vobec nevyznam a vacsinou si objednavam podla toho co viem vyslovit. asi by som si o tom mala nieco precitat, kedze rovnako ako u teba - moje navstevy cajovni budu pocas leta zrejme viac frekventovane.

6 womm | E-mail | Web | 7. července 2016 v 12:40 | Reagovat

Pigi čaj je najlepší! :-D  :-D Aj teraz ho pijem :-D

7 Kerr | Web | 7. července 2016 v 13:57 | Reagovat

Co se týče mě a čajoven, chodím tam obzvlášť na podzim a v zimě. Na jaře jsem tam snad ani nebyla :D A v létě jednou, na vychlazeném čaji, ale to nemá takový kouzlo, jako když si ho přijdeš dát celá zmrzlá na ohřátí :D No jinak já nejvíc miluju Datu Masalu:)

8 Opti-Mystique | Web | 8. července 2016 v 7:18 | Reagovat

Já jsem nejvíc čajová už od dětství. Nebo čajová... ze začátku hlavně bylinková. Mamka vždycky dělala obrovské zásoby bylinek na zimu a dobrá třetina zahrady patřila právě jejímu voňavému záhonu, takže na neduhy, které babička léčila domácí slivovicí, měla mamka nějakou bylinkovou směsku. K čajům jako takovým jsem se dostala až později, pomalu přes suvenýry z cest, sady kvetoucích čajů, první čajovnování až po pořízení vlastních sypaných čajů. A pak už jsem byla nezastavitelná. :D Myslím, že logickým dalším krokem by bylo pořízení nějaké té ňuňavé čajové sady, ale pořád se mi nějak nedaří na tu správnou, chápej, prostě na tu moji, se kterou si hned padneme do oka a tak, jsem hrozně vybíravá! :D

9 Kája | Web | 8. července 2016 v 7:29 | Reagovat

[6]: Takový barbar!

[7]: Je tam příjemně i v létě, udržují tam přítmí, takže se dovnitř nedostane slunko a není tam takové vedro jako venku. :)

[8]: Naprosto tě chápu! I já jsem svou lásku dlouho hledala. No.. a teď už mám i druhou! :D Takovou jednu moc krásnou, ve které mi občas udělají čaj v čajovně. Kolikrát si říkám, že ji prostě strčím do kabelky a odejdu, ale to už bych se tam asi nesměla nikdy ukázat. :D

10 Lyra | E-mail | Web | 21. července 2016 v 22:05 | Reagovat

My bychom si o čajích dobře popovídaly, i když oproti tobě jsem stále čajový barbar, doma mám sypaných čajů jen pár, i když piji výhradně je, pořád je to málo. Zato v čajovně jsem pečená vařená, škoda, že to tak leze do peněz. :-) Jaké čaje máš nejraději? Osobně preferuji černé čaje, ale hodně mi chutnají i některé bylinkové a samozřejmě rooibos. :-)

11 Kája | Web | 22. července 2016 v 8:17 | Reagovat

[10]: Já jsem hlavně na zelené. :D Ale ono dost záleží na situaci. Po ránu vždycky zelený, odpoledne si dám ráda i černý.. a někdy potřebuju spíš něco lehčího, tak si dám bílý. :D Rooibos piju, když mám bezkofeinový den, jinak ne. :D Ale mám ho ráda. Bylinkové vařím na dobré spaní nebo když jsem nachlazená.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama