Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Chudák běžec

11. října 2016 v 18:57 | Kája |  Kájinči deníček
Běh je super. Nic moc nestojí, nepotřebujete na něj žádné extra vybavení, nemusíte kvůli němu nikam cestovat, je poměrně častově úsporný, jelikož můžete vyběhnout hned u domu, nemusíte ani řešit, v kterou denní dobu ho provozujete, dostanete-li chuť běhat ve dvě ráno, prosím, nikdo vám bránit nebude. Akorát že tak jednoduché to bohužel není.



Sonata Arctica - Half a marathon man


Že běh nic moc nestojí, je pravda. Zrovna včera jsem se čistě ze zvědavosti dívala na ceny jednoho zdejšího fitka, kam jsme dřív chodily s kamarádkou na zumbu, jumping a podobné skupinové hodiny, a celkem jsem se vyděsila. Bazén je cenově příznivější, zimní stadion taktéž. Na běhání ale nemají, to se totiž provozuje úplně zadarmo. Nepotřebuju žádné permanentky ani stát dlouhé fronty.

S vybavením už to tak růžové není. Ze začátku je to možná fuk. Taky jsem dřív běhávala v trekovkách, které jsem mimo to používala i na všechno ostatní, chození do školy nevyjímaje. Oblékla jsem jakékoliv tričko, které zrovna bylo skoro na vyprání, k tomu kraťasy nebo tepláky, nijak jsem to neřešila. Časem přijdete na to, že funkční trička mají přece jen nějaký smysl, stejně tak jako je mnohem pohodlnější, když vám kalhoty obepínají kotníky a neplandají v blátě. Takže začnete nakupovat. A když už jste v tom, přiberete ještě lehké boty. A pak další trička a kalhoty, abyste stíhali prát. A najednou zjistíte, že máte víc oblečení na běhání než do školy.

Dobře, přeháním. Nesnáším nakupování hader a nerada utrácím. Ale klidně by to tak mohlo dopadnout. A trocha nadsázky ještě nikomu neuškodila.

Vyběhnout můžete u domu - ano můžete, jenže kam potom pokračovat? Mám takový zvláštní blok. Nevadí mi potkávat při běhu cizí lidi. Nevadí mi to ani v případě, že na mě pokřikují; nevadilo mi, když mi kluci obdivovali (nebo ,,obdivovali"?) zadek, smála jsem se nabídce hnusného chlapa, kterému se údajně moooc líbí atletky. Ale neskutečně mě štve, když při běhání potkám někoho známého. Vůbec mi není jasné proč, když to o mně stejně každý ví. A právě kvůli známým mám trošku omezené trasy. Za prvé musím dojít do bezpečné vzdálenosti od domu, abych snížila pravděpodobnost střetnutí se sousedy. Za druhé nesmím běžet směrem k sídlišti, kde znám cca každého druhého. Za třetí... no úplně nejlepší je sejít k řece, čímž zabiju celých deset minut. Přičtěme deset minut na cestu zpátky a hned můžeme přestat mluvit o běhání jako o časově úsporném sportu.

Ani tvrzení, že můžu běhat v kteroukoliv denní dobu, není příliš pravdivé. Dejme tomu že padesát minut i s tím přecházením k řece zabiju. Nebo hodinu, podle toho, jak moc se mi chce běhat. K tomu všemu patří neodmyslitelně sprcha. A jelikož se mi poslední dobou při sportu dost potí vlasy, musím automaticky umýt i je. Mokré vlasy znamenají spoustu starostí navíc, nejradši je nechávám volně proschnout, spěchám-li někam, použiju samozřejmě fén, ale ani ten neusuší vlasy během pár sekund. A taky je musím rozčesat. Zkrátka a dobře zařadit běh předtím, než někam jdu, chce sakra dobré naplánovaní a časovou dotaci aspoň hodinu a půl. Co takhle běhat před ranní směnou? V žádném případě. Nedokázala bych běžet o hladu. S plným žaludkem to ale taky nejde... Takže přičtěme minimálně další hodinu. Nebo radši víc, běh mi často připomene jídlo, na které jsem už dávno zapomněla...

A co víc, běh není flexibilní ani co se týče roční doby. Ještě nedávno se běhalo špatně kvůli horku. Teď by bylo fajn, nižší teploty mi nevadí, mám přece bundu, rukavici a čelenku. Jenomže jsme na Ostravsku, že. Včerejší běhání jsem ukončila dřív, než by mi bylo milo, protože se mi špatně dýchalo. Smog je tady!

Na běhání prostě nejsou nikdy podmínky.


Což mi připomíná několik let starý projekt vyvíjený s kámoškou. Vymyslely jsme běhací halu. Byly by v ní běžecké cestičky, klikatily by se celou halou, občas by byl nějaký kopeček a tvořily by alespoň třikilometrový okruh. Na stěnách by byla namalovaná příroda a pro efekt by se pouštěly zvuky řeky a ptáků. Nefoukalo by tam, nepršelo a byl by tam čistý vzduch. Dále by se v naši skvělé hale dal hrát badminton a kdo ví co ještě, byla by to prostě taková hala určená přímo pro naše sporty.




Myslím, že bychom ji měly postavit.



Kája





Článek o vztahu k běhání: Běhejte
Veselé příhody z natáčení: Stalo se při běhání




EDIT: S tímto článkem také nepřímo souvisí článek neplánovaně zveřejněný o několik dní později. Jela jsem na výlet do Prahy. Jeden ze zážitků si můžete přešíst v článku Jak jsem si šla v Praze zaběhat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ortie | Web | 11. října 2016 v 19:19 | Reagovat

S halou je to zajimavy napad, ale nejradeji stejne beham venku navzdory podminkam, protoze z toho mam vetsi pozitek, ale kdyz se spatne dycha, tak to urcite je na nic.

2 K | Web | 11. října 2016 v 20:07 | Reagovat

Myslím, že by se taková hala opravdu hodila :D Ráda běhám, než ale vůbec vyjdu z domu, dojde mi kolikrát kolik ALE stojí mezi mnou a vytáhnutí pat z domu. Nakonec to skončí u procházky, sprintu domů s prohlášení "To už je tolik hodin?"
Opravdu by se taková hala hodila. V nabídce by byl samozřejmě čerstvý horský vzduch :D

3 Kája | Web | 12. října 2016 v 22:34 | Reagovat

[1]: Venku je to nejlepší, to máš pravdu. :) Horko se taky nějak dá zvládnout, když není zrovna třicet pět, ale ve smogu se tady někdy nedá ani chvilku stát na zastávce. :(

[2]: Fajn, tak já napíšu té kámošce a zkusíme ji postavit. ;) :D

4 Jindra | 16. října 2016 v 1:09 | Reagovat

Zkus behat v masce, aby te nikdo nepoznal. Pry ted desne frci masky klaunu, je to fakt hit:)

5 Silwiniel | Web | 17. října 2016 v 21:14 | Reagovat

Já běhání nesnáším. Mám na to krátké nožičky.

6 Zdebra | Web | 24. října 2016 v 21:32 | Reagovat

Ta hala je dobrej nápad. Ani si neumím představit, jak by byla obrovská.
Taky jsem mívala blok běhat před "známými". A pořá mám nějakej blok běžet přímo od baráku. Neuškodí se před během trochu projít, to se aspoň tělo na ten běh líp připraví. Domů ale nemám problém pak doběhnout. A ani nemám problém už potkat někoho z okolí. To mě vždycky povzbudí, když někoho potkám. Říkám si, že už nemůžu, že doběhnu tam a tam, a končím, ale pak někoho uvidím a nepřestávám. :D
V horku mi nijak nedělalo problém běžet, protože jak kolem proudí vzduch, tak to ochlazuje. Horší je to po skončení běhu, kdy se ten vzduch zastaví. :D
U nás na dědině naštěstí je mezi poli čerstvý vzduch, ale stačí, když projede auto nebo motorka, musím si kolem nosu omotat šátek.
Teď jsem dva týdny neběhale kvůli kolenům, ale zítra to zkusím, co to se mnou udělá. :D Hlavně to nepřehánět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama