Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

O školních záchodech

15. listopadu 2016 v 21:07 | Kája |  Zajímavosti
Výsledky z ankety o téma týdny mě zklamaly, těšila jsem se, že vyhraje Poetičnost veřejných záchodů. O psaní na tak krásné téma se nemůžu ochudit, i když je to možná pro někoho tabu.



Bavit se budeme nejen o záchodech sto procentně veřejných záchodech, na které může přijít kdokoliv, komu se zrovna chce (a kdo je ochoten zaplatit nějakou tu korunu), ale i o záchodech určených pouze pro vybranou skupinu lidí, nazvěme je třeba záchody sdílenými. Tolik pro ujasnění, abyste mi hned u příštího odstavce nenadávali.

Asi mě budete mít za totálně zvrhlou. Plánovala jsem všechny své postřehy z různých záchodů sepsat do jednoho jediného článku. Začala jsem toaletami ve škole. V hlavě se rodily další a další myšlenky, článek se rozrůstal a rozrůstal, a ve frontě stále čekala spousta neškolních záchodů. ,,Kloska, kdo to jako bude číst?" zhrozila jsem se. A tak jsem se rozhodla, že záchodové články prostě budou dva. První o záchodech školních, druhý o těch ostatních.

Vidíte, jak by mi téma Poetičnost veřejných záchodů sedlo?

Přistupme k věci.


Zpětně se zdají být nejpodivnějšími záchody ve školce. Čurali byste teď snad před kamarády? Asi ne. Tehdy vám to však určitě špatné nepřišlo. A mne taky ne. Úplně v pohodě jsem si povídala s holkama v řadě. A úplně v pohodě jsem se znalou kamarádkou poučovala neznalé, že se musí utírat, jinak budou mít červenou pipinku a bude je bolet. A když jsme odcházely zpátky do třídy, nezapomněly jsme se podívat na čurající kluky. Měli to super, mohli čurat dva najednou! Tři už ne, čurali by si na bříška.

Fuu. Ve školce by mě nikdy nenapadlo, že až to všechno budu jednou vyprávět, bude to znít tak hrozně. V klidu jsem vystrkovala zadek na paní učitelku, aby zkontrolovala, jestli jsem se dobře utřela, a smála jsem se těm, kteří kontrolou neprocházeli.

A pak jsem přišla na základku, kde má každý záchod svoji kabinku, holčičí jsou úplně odděleny od klučičích a paní učitelka už nechodí na kontroly. Prostě najednou strašná nuda.

Úplně na začátku první třídy jsme měly staré hnusné záchody, zatímco kluci už měli krásné nové. Abychom jim nezavíděly, začaly brzo opravy i u nás. A tak se musely klučičí záchody rozdělit, my jsme chodily na našem patře, spolužáci museli dolů.

Po dlouhé a dlouhé době se ozvalu z rozhlasu: ,,Rekonstrukce dívčích záchodů na prvním stupni je dokončena."
O přestávce jsme se ve velkém houfu vydaly zkoumat opravené místo a skandovaly jsme: ,,Na-hol-čičí! Na-hol-čičí!"

Musím však poznamenat, že návštěvy klučičích záchodů jsme si s kamarádkou Hankou velice užívaly. Bylo to poprvé a vlastně i naposledy v životě, co jsme přišly do blízkého styku s pisoáry. Navíc se nás tam scházelo hodně a musely jsme dlouho čekat, jelikož záchody byly jen dva, a tak jsme se seznámily se spoustou holek z jiných tříd. O pár z nich jsem pak mohla tvrdit, že jsou to moje kamarádky ze záchodu.

U záchodů prvního stupně se ještě chvíli zdržíme, vyprávění by totiž nebylo kompletní, kdybych se nezmínila o jednom prazvláštním zvyku. Zřejmě jsme jím vzpomínaly na školku. Jedna z kabinek byla mnohem větší než ostatní, nahoře měla okno a taky tam byl radiátor a takový sloupek, asi zkrýval nějaké trubky nebo tak něco. Trávily jsme tam velké přestávky. Bylo nás vždycky cca pět, postupně jsme se vystřídaly na záchodě a ostatní mezitím šplhaly po onom topení, natahovaly se k oknu a přes záchodovou nádrž na vodu jsme přelízaly na sloupek...

Záchody na druhém stupni vůbec nebyly zajímavé, vyjma toho, že na nich čas od času někdo kouřil. Byly už opravené a chodila jsem na ně jen dva roky.

Na gymplu chvilku trvalo, než bylo sociální zařízaní úplně obnovilo. První dva roky byly všude ošklivé plechové kabinky, které se většinou ani nedaly zamykat a krajní byly v každém patře tak malinké, že se v nich skoro nedalo hnout a schovat se do ní i s batohem bylo naprosto nemožné. Jo a zrcadla byly jen ve dvou podlažích se čtyřech a byly malinké.

Opravili nám je během dvou velkých prázdnin, nejdřív spodní patra, pak horní. První oprava dopadla o něco lépe, v horních patrech jsme dostaly příšerně růžové kachličky a záchody jsou tam tak vysoko, že jsem si mohla klidně houpat nohama.

Rekonstrukce jsem samozřejmě ocenila. Jen už to po nich nemělo své kouzlo. Chyběly nápisy ,,miluju holky s velkou" ani ,,Zakládám anketu ohledně školních záchodů. Některé názory odměníme." A další.

Jo a abych nezapomněla, na gymplu pořád chyběl toaleťák. Musely jsme být pořád vybaveny papírovými kapesníky, protože jinak... no, však si z povídání o školce pamatujete, co by se nám stalo.


Tolik o školních záchodech. Děkuji za pozornost. A nezapomeňte splachovat!

A utírat po sobě prkýnko...


Kája

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor | Web | 15. listopadu 2016 v 21:31 | Reagovat

Tak to bylo ještě amatérský, když jste se s pisoáry setkaly jen kvůli provizoriu při rekonstrukcích. U nás na vysoké z nějakého důvodu byly vždy jedny záchody na patře holčičí, ale v jednom patře také vždy měly pisoáry. Ale byly vždy holčičí. Důvod jsem nikdy nenašla... :D

2 Bobouš | E-mail | Web | 15. listopadu 2016 v 23:09 | Reagovat

Tak třeba s kontrolováním správně utřených zadků jsem se ve školce nesetkala. Takže tě vlastně lituju, i když to musela být sranda. :D Ale na místě oné učitelky bych nechtěla být za žádnou cenu.
Co mně vždycky zaráží na pánských záchodech (když dámy stojí frontu a kluci zrovna nese***), tak že to tam tak děsně páchne (ne že by dámy byly voňavé růžičky, ale nesmrdí tak často jako páni).

3 Kája | Web | 16. listopadu 2016 v 9:13 | Reagovat

[1]: Měly jste si pořídit čurokap. :D

[2]: To je holt úděl učitelek v MŠ. A myslím, že už jim to ani nepřijde. :D

4 Eliss | Web | 16. listopadu 2016 v 9:16 | Reagovat

Mě v souvislosti s těmi záchodky napadá, jak se tam o přestávkách zášívají zamilované páry a oddávají se nejen cudným polibkům, ale i něčemu mnohem odvážnějšímu...

5 Ježurka | Web | 16. listopadu 2016 v 15:08 | Reagovat

Tak to je téma, pobavila jsem se. Já si už tak detailně nepamatuji, jaké jsme mívali ve škole záchody (školka za nás ještě nebyla), ale určitě to na mně nezanechalo žádné negativní následky. :-)

6 Kája | Web | 16. listopadu 2016 v 21:22 | Reagovat

[4]: To se u nás dělo u skříněk... :-/

[5]: Super téma, že? :) A rýsuje se mi ještě zajímavější záchodové počteníčko... :D

7 Kač@> | 17. listopadu 2016 v 10:43 | Reagovat

U nás se to dělo běžně v šatnách :) U skříněk na chodbě by to chtělo velkou odvahu. A nebo nějaké promile v krvi.

8 Zuzana Macháčová | Web | 17. listopadu 2016 v 22:39 | Reagovat

Nápad na záchodový článek je geniální! Více takových lidí, kteří dokáží zajímavě psát o naprosto všedních věcech!
Možná by nebylo od věci založit sbírku záchodových citátů - ty by taky stály za celý jeden článek! :D

9 Leník | Web | 18. listopadu 2016 v 23:43 | Reagovat

Tvoje články mě vždycky dostanou :D. Jsou fakt super! :))

My jsme meli ve školce takový malý stěny, abychom na sebe nevisely.
Vždycky si pamatuji, jak jsme na učitelky volaly, aby nás vytrely.. :D :D Rlly??

My máme ve škole pěkné záchody. Pamatuji si, když jsme byli v 1.třídě na začátku roku a šli nám je ukazovat :D.

Na základce chodili dost na WC i v hodinách (no, u koho si troufli a kdo jim to dovolil), ale ted na gymplu už skoro vůbec :-D.

Na gymplu jsem ve stejné budově, jako je základka. Ale jsou tam jiné záchody. Máme tři patra včetně přízemí. V přízemí jsou myslím 2 záchody, v 1.taky dva, ve druhem 3 a ve 3.dva. O přestávkách se to tam vždycky nahrne a jsou strašně dlouhý fronty :-? . Tak jdu třeba o jedno poschodí níž :D, jestli je tam volno. :-D

Jednou jsem šla ze třetího patra az do přízemí :D :D to bylo fakt hard no. A pak vyběhnout ty schody nahoru do třídy :D :D :D.

Ohledně těch psaníčkách na WC. My naštěstí máme pěkné záchody a nic takového tam nemáme (ale byla jednou doba (na základce), kdy na záchodě vždycky někdo roztahal toaleťáky po cely kabince, tak učitelky varovaly, že se to bude řešit. Asi stejně na nikoho nepřišli. Snad to už nikdo nedělá, protože to bylo fakt divný...)

Ještě k těm psanickam. Byla jsem na soutěži v nedalekém městě. Tam měli fakt hrozny záchody. Plechový, jako v nemocnicích... A bylo tam dost psanicek. Takže sis vždy mohla zkrátit chvíli poctenim :D. A některý byly fakt drsný, no... Jestli chodí na stejne i učitelky, tak asi dostanou šok...

Těším se na další díl :D!

10 BarbaraJane | Web | 19. listopadu 2016 v 23:11 | Reagovat

Chtěla jsem psát referát. A pak jsem si řekla, že se kouknu k tobě, a trádá! Sedím tu a čtu si o záchodech. :D Každopádně to bylo vyprávění nezáchodově milé. :)
Já jsem se s pisoáry setkala už jako malinká. Děda mě bral na fotbal, a když se mi chtělo čůrat, nemohl se mnou na dámské, žejo. Tak mě podržel nad pisoárem. Úžasný zážitek! Dodnes nevím, jak se hraje fotbal, ale tohle si pamatuju. :D
V létě jsem byla na táboře a jednou jsem zavítala na záchodky pro děti. Tak nějak záchodkově to tam páchlo, ale k tomu se přimísil nějaký osvěžovat nebo něco a já jsem si s údivem uvědomila, že přesně takhle byly cítit záchodky ve školce. Byla jsem toho dost zmatená: sice to smrdělo, ale zas... školka je školka, tak proč si nezavzpomínat? :D

11 Kája | Web | 21. listopadu 2016 v 13:44 | Reagovat

[7]: Tak u nás skříňky = šatny.. :D Akorát tam prostě místo klecí byly jen lavičky a skříňky. Jestli se tomu vůbec dá nadávat do skříněk. :D

[9]: Jo, to chození sem tam taky znám. :D Nikdy jsem nechápala, že v jednom patře byla nekonečná fronta a v jiném nebyl skoro nikdo. :D Ale zas je fakt, že jsme se všelijak stěhovali za každým předmětem někam jinam, tak to možná občas vyšlo, že na nějakém patře byly obsazené všechny třídy a v jiném žádné...

[10]: Můžeš napsat referát o záchodech, zajisté jsi o nich dobře informována!

12 Tlapka | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 17:51 | Reagovat

Tak důležité téma nelze ignorovat! :-D
Ty plechové hnusné kabinky jsme měli na základce. Naštěstí jsem po pěti letech přešla na gympl a ke svému ohromnému úžasu zjistila, že i v takových to institucích se vyskytují vykachličkované.
Na výšce už jsme kultivovaní a nikdo na dveře žádné vzkazy nepíše. Na druhou stranu jsme na výšce poznali mnoho hospod, jejichž záchody jsou klenotem vedle klenotu a dveře si vzájemně vydatně konkurují. V mém oblíbeném podniku se záchody jmenují Močály. :-D

13 Kája | Web | 2. prosince 2016 v 19:31 | Reagovat

[12]: To je naprosto geniální název! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama