Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Aktuálně

Štědrej večer nastal...

24. prosince 2012 v 10:00 | Kája-16 let
Je Štědrý den. Asi se tak nějak očekává, že napíšu přání hezky strávené svátky a kdesi cosi. Takové texty mi ale často přijdou jako kecy. Pěkné Vánoce můžu popřát někomu, komu to opravdu přeju. Náhodnému kolemjdoucímu na blogu to asi nepřeju ne? Tím nechci říct, že bych jim přála něco zlého, to opravdu ne! Jenom že mi to přijde jako fráze... Proto vánoční článek řeším jinak. Fotky!!!

Dvouhodinovka HV - jak u nás vypadá?

17. listopadu 2011 v 8:55 | Kája-15 let
Tak nevím, jestli jsem ráda, že jsem šla na hudebku, nebo ne. Kdybych zvolila výtvarku, pokojně bych si tvořila mandalu a bylo by. Dělala bych si vše podle sebe a nikdo by mi nenutil své názory. Ale zase hudebka dokáže být fajn, bohužel jen někdy. Myslet však musím i na maturitu. Kdybych šla na výtvarku, asi těžko bych mohla maturovat z hudebky...

Čtyři ro(c)ky co tu straším

17. září 2011 v 6:00 | Kája-15 let
Není možné, jak ten čas letí. Chápete to? Jsou to už čtyři roky, co do světa řvu své blbosti prostřednictvím blog.cz. Už čtyři roky jsem Kajajaja. Jsem ráda, že celou dobu, co na blogu působím, jsem vydržela blogovat na jednom místě. Ano, já vím že jsem za celou historii vytvořila ještě horu blogů k tomu, ale tady s tím jsem nikdy nesekla. Nikdy jsem nezažila stěhování atd. a jsem na to patřičně hrdá. Milionkrát jsem s tím chtěla seknout, z důvodů všech těch kyberšikan, měnění blogovacího stylu a tak, ale nakonec jsem to ustála, jak můžete vidět. O kyberšikanách určitě budu ještě psát. Bloguju tu čtyři roky a ještě s tím hodlám samozřejmě pokračovat.

O nehodách ve městě

13. února 2011 v 9:09 | Kája-14 let
Nakonec se z toho člověka, kterého odvážel vrtulník, vyklubala slečna, dvacet dva roků stará. Nepřežila to. Když jsme byli s Ritchiem venku, viděli jsme pod lampou koušíček od místa nehody svíčky a květiny. Hodně svíček. Museli ji mít rádi.

Výročí blogu...

18. září 2010 v 18:09 | Kája-14 let
Ehm, jsem já to trupka. Promeškala jsem výročí vlastního blogu. A to možná bude tím, že jsem včera nebyla ve škole. Od začátku září si říkám, že budu muset ten den něco napsat, ale že to má ještě čas...Dneska jsem si psala něco do deníku, píšu dátum, a pleskne mě, že se teď asi něco dělo a že jsem to promeškala. Měla jsem prostě nějaké to datum tak uložené. Říkám si, že by fotbal??? Věděla jsem, že fotbal to byl, ale že ještě něco k tomu. Pak jsem si vzpoměla, že včera to byly tři roky, co jsem si založila blog. Vtipné je, že jsem včera přemýslela o čem napsat a nic mě nenapadlo...

Veselé Vánoce přeji, milí blogeři i neblogeři

24. prosince 2009 v 7:35 | Kája-13 let
Moji milí.
Jestli jste se dneska koukli do kalendáře, zjistili jste, že je Štědrý den.
Já vím, že jsem velmi vtipná. Štědrý den už máte určitě odpočítaný někdy od listopadu.
Příklad takového člověka je moje kamarádka ze školy, která je z Vánoc šílená už od říjnového sněhu.

Trapné články???

18. listopadu 2009 v 19:03 | Kája-13 let
Mám takový menší (větší?) problém.
Na můj blog pišli po dlouhé době mí exspolužáci a začali mi říkat, že píšu velmi trapné články.
Nechápu to, protože v pondělí ve škole to byli kamarádi... Teď mi opravdu připadá, že tam mám jen čtyři zpřízněné duše, dvě holky a dva kluky.

Jedná se hlavně o tento článek. Prý je trapné, že se článek jmenuje Ruším blog, když ho neruším. Přitom se tak článek jmenoval z jiných důvodů. Ale jak řekla Geisha*, jsou to asi dost nechápaví lidé. Jenže to možná bude spíš v tom, že to prostě nechtějí pochopit.
Taký je článek trapný proto, že v něm píšu, že jsem si hrála se sestrou na nemocnici. No a? Tak snad jsem psala o tom, co jsem dělala ne?


Prostě bych vás chtěla poprosit, abyste se zamysleli a napsali mi tady, jaké píšu články. Nechci jen jedno nebo dvě slova. Neberu komentáře jako ,,píšeš dobré články". Samozřejmě můžete kritizovat, ale musí být úplně jasné, co vlastně kritizujete. ,,Píšeš fakt hrozné články"není žádná kritika, protože jsem se vlastněnic nedozvěděla.
Taky neberukomentáře, ve kterých se nepodepíšete. Opravdu tamchci mít jméno nebo přezdívku, abych věděla, jestli se náhodou nejedná o nějakého blbečka z extřídy.

Komentáře, o kterých jsem řekla, že je neberu, budu nemilosrdně mazat. Děkuji za pochopení.

Naštvaná Kája

Blog už je dva roky starý.

16. září 2009 v 18:59 | Kája-13 let
Ano. Slavím už dva roky od té doby, co jsem s blogováním napsala.
Koukla jsem do archívu, co jsem napsala loni.
Já vím, že tuhle větu už jsem několikrát u takových výročních článků napsala.
Tak teda minule jsem psala o tom, kolik lidí mě navštívilo a taky nějaké rekordy... Bylo by možná zajímavé to udělat znovu. Ano. Udělám hloupé statistiky, potom napíšu něco o tom, jak jsem přišla k blogování a nakonec napíšu o tom, jak se ze mě stala normální blogerka.

Příjde ještě mrazivá zima?

27. ledna 2009 v 17:19 | Kája-12 let
Jeden rok zimá velká jako afrika.další dva roky jsme byli rádi,že vůbec něco naprášilo.
Myslela jsem si,že letošní zima bude stejná. Co se úrody týče,tak aspoň tady u nás toho nebylo tolik. Z toho se dá síla zimy předpovídat.
Na Vánoce nám pěkně nasněžilo a vydrželo to pěkně dlouho. Pak přišla obleva,a já už jsem ztratila všechny naděje o krásné,zasněžené zimě.



Podle meteorologů by nám měl únor přinést další mrazivé noci-takže si češi nezapomeŇte zatopit!
V lednu vydrží podobné počasí jako teď. Možná bude trošku sněžit,ale spíše jen takový jemňoučký prášek. Do konce týdne se však krásně ochladí...a v únoru to vypukne! I dvanáct stupňů pod nulou. Dostaneme se tam,kde jsme ještě nedávno byli...



Zjišťovala jsem,jestli také nasněží. Na nic kloudného jsem nepřišla. Je to přece jenom trochu daleko. Nějaké vločky tam ale nakreslené jsou,takže bez sněhu nebudeme.


Když už jsme u sněhu... Já mám snížek strašně ráda. Od malička miluju zimní radovánky.
Pamatuji si,jak jsem jako tříletá holčička chodila s taťkou sáňkovat. Taťka si sednul dozadu,já před něj,a už jsme frčeli až dolů. Dole jsem začala poskakovat,že chci ještě. Když se teď na ten ,,kopec" podívám,divím se,co se mi vůbec tak líbilo. Vžyť je jen trošku vypouklý. Možná se trošku splácl,není to vyloučené,ale taky je tady možnost,že jsem prostě byla tak malá,že mi přopadal takový veliký. Veliký byl nejen na sáňkování. V létě,když jsem ho měla vyšlapat,byla jsem na sebe pyšná,že jsem to zvládla. Nebo když jsme z něj ve školce váleli sudy. Zkrátka,mám s tím kopcem milé vzpomínky.


To jsme sice trošku odbočili od zimy. Řekla jsem,že sníh mám ráda. To je sice pravda,ale jen částečně. Mi se líbí,jak je všechno bílé,ráda savím sněhuláka,ráda bobuju. Chcete slyšet ty záporné stránky? Je to prostě jednoduché. Koulovačky jsou na mě moc masakrující. Třeba proto,že s tím mám špatné zkušenosti. V páté třídě mi jeden kluk vrazil tvrdou ledovku do oka,které mě pak tři dny bolelo. Další sněhový problém nastane,jakmile začne tát. Taková ta ,,břečka" je hrozná už proto,že vypadá ošklivě. =D. To je ale jen estetické. Ale když to cáká pod nohama a špiní to boty a kalhoty,to už vůbec není příjemné. Včetně pejsků,kteří chodí domů ve vážně příšerném stavu...


Tak vida,začala jsem psát o koze,a zkončila jsem psaním o voze. Teď jsem to sice kapičku přehnala. Možná bych měla napsat,že jsem začala o koze a skončila u kozla.
Hlavní myšlenkou článku bylo to,že se zase hodně ochladí. Potom mě ale napadaly další a další věci,takže jsem skončila o mém vztahu se sněhem.



Stává se vám to taky,nebo je to moje roztěkanost?

A jak se ,,těšíte" na další mrazy?

Chřipková vlna je tady.

17. ledna 2009 v 11:57 | Kája-12 let
Letos prý horečnaté chřipky. Už je to tady. Z anglie se přez Francii a Německo dostala chřipka až k nám.
 
 

Reklama