Nově mě najdete na: kajajaja.blogspot.cz

Co si myslím

Divná, nespisovná, česko-angličtina

30. července 2009 v 22:17 | Kája-13 let
S tímto problémem se potýkáme jak na většině blozích, tak na různých chatech, na ICQ apod.
O co mi jde?
O takové to divné ničení češtiny, nespisovné či vulgární slova, zkratky a jiné.

Budoucnost...???

28. července 2009 v 8:50 | Kája-13 let
Jak si představujete budoucnost? Nemyslím teď to, jak svět bude vypadat, ale vaší osobní budoucnost. Čím se budete živit? Jak budete bydlet?
Mám na to sice ještě trošičku brzo, ale už přes dva roky to mám promyšlené.

Knihy, knihy, a zase knihy

16. července 2009 v 18:50 | Kája-13 let
Někteří jste si možná přečetli článek ,,Věci které mám ráda a bez kterých nemohu žít".
Něco jsem tam však zapoměla napsat. Ano, ano, jsou to knihy. (Jaké překvapení!)

Zapoměla jsem na ně úmyslně. Mám je totiž ráda strašně moc, tak jsem si řekla, že jim věnuju tento krátký článeček.

V jednom článku jsem se zmínila, mám novou knihu, která má 342 stran a přečtu ji tak za tři čtyři dny. V jednom komentáři jsem se dozvěděla, že jeho autorka někde četla, že čtení je out, ale nesouhlasí s tím, protože ona sama čte ráda.

Podle mě čtení out není. Kdo čte, je chytřejší, má rozhled a lepší slovní zásobu. Potum mu nedělají problémy slohové práce, nebo zkoušky ve škole, u kterých musí mluvit.

Čtení mám ráda. Povím vám, jak moje čtení začalo...

Věci, které nemám ráda a klidně bych se bez nich obešla

5. července 2009 v 9:31 | Kája-13 let
Minule jsem vám představila věci, které mám ráda.
V jednom z komentářů bylo napsáno, žechcete i věci, které ráda nemám.
Tak tady je prosím máte. Je jich podstatně méně.
Vybírala jsem totiž takové věci, které doopravdy nesnáším.

Věci, které mám ráda a bez kterých nemohu žít

28. června 2009 v 13:53 | Kája-13 let
Existje hodně věcí, bez kterýc bych snad nepřežila. Nemyslím věci, jako pečivo a oblečení, ani na nich nejsem závislá. Jen je mám prostě ráda, jako jahodová holčička jahody.

Můj blíbený časopis:Mateřídouška

17. dubna 2009 v 18:00 | Kája-13 let
Můj oblíbený časopis je Mateřídouška.

Možná se smějete.

Ale proč? Protože je na obale napsané ,,pro děti od 7let"?

Ptáte se,proč nečtu takové ty dívčí časopisy?

Já takové časopisy nemám ráda. Jsou tam jen samé hloupé rady.
Opravdu,k čemu je dobrý návod,jak sbalit kluka?

Mám knihu,kde jsu užitečné rady,jsou opravdu rozumné,nejsou to žádné kecy,ale pořádné rady odborníků. A ty se mi i hodí. Ale chápete ten rozdíl,ne?

Ale když si vezmete Mateřídoušku.
Nevím,proč si lidi myslí,žeje pro malé děti.
Vždyť je to ta zajímavý časopis.
Vždycky je na nějaké téma,a tím se prakticky celou Mateřídu zabývají.

Na začátku jsou vtipy,legrační obrázky a srandovní komix. Následuje dvoustrana o nějaké určité zemi,nebo městě v České republice. Tyto dvě věci se střídají.
V totmto čísle jsem se dočetla o státě Peru,který je vlastně hlavním tématem Mateřídoušky.
Ve druhé plovině časopisu nám,čtenářům představili nějaké ovce co tam žijí.
Když je stát,udělají rozhovor s nějakým děckem,co tam žije. Je zajímavé přečíst si názor devítileté divenky.

Nechybí ani pořádné komixy o Titeufovi,a spousta jiných.
Taky tu máme nějaké pěkné počteníčko a mraky zajímavostí.
Teď mě třeba zaujal mobil,v podobě narámkových hodinek...
A taky je plná zábavných doplňovaček a kvízů.

Za tu dobu,co jsem si přečetla první časopis,se Mateřídouška pěkně změnila.
Předtím tam byly básničky a ta,vypadala skoro stejně,jako za našich maminek.
Kdyby tak zůstala,asi bych ji tak ráda neměla.
Ráda se dozvím něco nového.

Tu první Mateřídu jsem přečetla v šesti letech.
Na dlouhou dobu to byla poslední Mateřídouška. Mamka mi totiž více kupoval Sluníčko.
Po nějaké době jsem si na ni ale vzpoměla-a mamka mi ji koupila,jak jinak.

Postupně jsem ji měla častěji a častěji.
Za rok 2005 jich mám 6. Přesně polovina toho,co za ten rok vyšlo.
V roce 2006 jsem si na ni vzpoměla sedmkrát.
A pak se to stalo. V říjnu jsem si řekla,že musím mít všechna čísla. Hlídala jsem si je důkladně.
Neuteklo mi téměř žádné. Až na únor 2008. Vydala jsem se ji koupit až ke konci,a to už ji neměli.
Naštvala jsem se a poprosila mamku,aby mi ji předplatila.
Předplatila a už mi rok Mateřída dochází.

Zatím jich mám 41.
Všechny si důkladné ukladám a archívuju.
Mám řehled c už v nich psali,a když se chci něco na to téma dozvědět,jednoduše vytáhnu krabici s Mateřídouškama.
Problém je v tom,že už se tam nechtějí vejít. Po prázninách je budu muset začít dávat (tolik sloves ) na jiné místo...


Mateřída není můj jediný oblíbený časopis. Ještě existuje ABC. Je to časopis podobného typu,akorát je v něm více čtení.

Turistické známky

16. dubna 2009 v 8:31 | Kája-13 let
Jedním z mých mnoha koníčků je sbírání turistických známek.

Někteří si možná říkají,co to ty turistické známky jsou.
Slouží jako suvenýr a taky jako důkaz,že jste na daném místě byli.Je to takové dřevěné kolečko,na kterém je vypálený obrázek,co souvicí z místem,ze kterého tur. známka je.

Já se touto sbírkou věnuji skor čtyři roky. Známek jsem stihla nasbírat 47.
Kdyby ovšem známky nikdy nedocházely a žádná místa by nebyla zavřená,měla bych jich už 54.
Jenže,asi to znáte,když si chcete koupit své oblíbené bravíčko,ale ono užna stánku není,protože je vyprodané?
No,se známkami jsou stejné potíže.
Soufám,že ty známky někde ještě zastihnu.

Jak jsem se ke známkám vlastně dostala?
Má to celkem legrační začátek.
Vlastně to začalo už ve druhé třídě. Šli jsme se školou na výlet a v jednom bufíku v Beskydech prodávali ty známky. Já jsem ještě netušila,co to je,ale strašně se mi to líbilo. Chtěla jsem si to koupit,jenže jsem u sebe neměla dost peněz.
Pak jsem na to zapoměla.
Na chuť jem tomu přišla až za rok o prázdninách,na stejném místě. Byli jsm tam totiž na výletě s mamkou a taťkou (a sestrou a sestřenkou,která u nás bylana prázdninách).
Viděla jsem tam tu věc znovu a začala jsem po tatkovi škemrat. ,,Tati,kup mi dřevěné kolečko." ,,Jaké dřevěné kolečko?" divil se taťka. ,,Tamto."ukázala jsem. A taťka i to koupil.

Za měsíc jsme šli na jiný výlet. Na Kotaři (jedna beskydská hora) je restaurace,a v té restauraci prodávali turistické známky. Taťka mi ji koupil.
A od té doby jsem sběratelka...

Turistické známky se u nás pálí v Rýmařově. Dodnes nevím,kde ten slavný Rýmařov je,ale každopádně bych se tam někdy chtěla podívat.
TZ však nejsou jen v česku,ačkoliv u nás to začalo.
Rozšířily se už na Slovensko,do Polska,Německa,Rakouska,Maďarsk,Ukrajiny a dokonce i do Velké Británie.
Mezi moje známky patří ty české,ale i několik Slovenských. Ráda bych v budoucnu měla ještě z jiného státu,ale ze všech je teda mít nebudu...

Turistické známky mají i své stránky. (jak se to hezky rýmuje )
Můžete si tam najít,kde všude známky najdete,můžete si nechat zaslat chybějící známku (toho asi využiju),nebo si nechat poslat věc turistických známek. (kšiltovku,připináček,tričko...)

Já osobně vlastním tyto věci: 47 turistických známe,nástěnku turisticých známek,tričko z nápisem ,,Pozor! Jsem šílená!.........Sběratelka turistických známek.
Ikdyž nejsem tam šílená. Třeba moje teta jezdí na výlety k vůli TZ. Z dovolené si jich přiveze třeba 40. a to proto,že dopoledne jedou pro dvě a odpoledne pro tři...Teta tako sbírá všechno,co se dá. (Známky,čárové kody do soutěží,borůvky)

Ta nástěnka je dobrá věc. Dostala jsem ji předloni k Vánocům. Je to dobré mít všechny známky vysteveny na jednom místě.


Fotky:

Tričko turistických známek

Detail trička




Šílená sběratelka osobně




Nástěnka (při focení ležela na koberci)




Turistická známka Frdku-Místku





Veliko-ko-ko-ko-Velikonoce

10. dubna 2009 v 9:34 | Kája-13 let
A je to tady. Zase budou Velikonoce.

Já osobně tyhle svátky zrovna nemusím. Nejsem věřící,takže pro mě skoro nemají význam.
Asi jen to,že nám mamka nakoupí sladkosti a je volno. Jinak...

Ale co mě vadí,je ten hloupý zvyk chlapů. Opravdu. Zbijou nás a ještě za to chtějí odměnit.
Letos jsme se s mamkou dohodly,že nebudeme otvírat.
Schytnem to jen od příbuzných,když budeme u babičky,a to přece jen není tak hrozné.

Ale jak to s těmi Velikonocemi je doopravdy?

Komentáře na blogu...

29. března 2009 v 18:00 | Kája-13 let
Pomalu ale jistě mě začínají štvát určité komentáře.

Například:

,,Vobíhačka!"

,,Novinka u mě na blogu!"

,,SONB"

,,Ahojik SB,jak se máš? Já dobře. Co school? Tak já jdu dál."

,,Ahoj,hlasla bys pro mě na http://mujhezky.blog.cz/0903/sonb-hlasujte-plis"


Takové a podobné komentáře se mi nelíbí.
Víte,jaké je to pro mě sklamání,když vidím,že mám pod článkem čtyři nové komentáře a tři jsou z toho o ničem?
Ten člověk si snad ani nepřečte ten článek. Jen klikne na odkaz,napíše že tady byl a jde zase
dál... To rovnou nemusejí psát vůbec. Klidně tady nemusí chodit,když je to stejně nezajímá.

A co je nejhorší: Reklamy.
Reklamy,ať už od známých,či náhodných kolemjdoucích.
Nad navigaci dám asi odkaz na reklamní blog,protože tady to překáží.
Koho to baví?
A já už vím. Vůbec nechci vidět reklamy od cizích. A když napíšou,nebudu pro ně hlasovat.

Takže od těďka si můžou psát reklamy pouze ti,co jsou napsáni v mých oblíbených stránkách.

A hlavně mi nepiště komentáře,jaké jsem uvedla výše. Nejsem na to zvědavá.

Jaké chyby jsem se jako blogérka dopustila?

11. března 2009 v 16:19 | Kája-13 let
Na Srdci blogu vyhlásili novou soutěž-březnovou. Téma? ,,Jakou největší chybu jako bloger nebo blogerka jste udělali?" Když jsem teď psala ten název,napadlo mě,že to má trochu divný slovvoslet. Já bych dala to ,,jste" trošku jinde. Připadá vám to tak,nebo to jsou moje (mé?) divné iluze.

Ze začátku jsem nevěděla,jestli se mím zapojit. Originální chybu jsem vážně neudělala. Bylo to několik malých,nezajímavých a celkem běžných chybiček. ,,Má to vůbec cenu? " říkala jsem si,když jsem se o soutěži porprvé dozvěděla. Nakonec jsem si řekla,že jo. Kdo nehraje,nevyhraje. Krom toho je to skoro rok,co jsem vyhrála (ehm,skoro vyhrála ) v soutěži o nejlepší banner. Koukněte na vyhlášení,jsem tam napsaná.Tak by to mohla být nějakátradice,no ne?

Tak vidíte,od chybiček jsem se dostala k banerům. Trošku se rozepíšu. Snad to nebude Pavlovi vadit . Tak se na to vrhneme...

Miss 2009

2. března 2009 v 20:28 | Kája-13 let
Foto: web.nova.cz / Korunka pro miss 2008

Já si to chodím na blog užít

19. února 2009 v 10:04 | Kája-13 let
Nedávno jsem se tady vyjádřila ,,problému",který se v dnešní době vyskytují častěji a častji,a jsou tím blogy o všem.

Autor blogu všude píše,že má blog o všem,ikdyž je to vlastně úplně nemožné.
Pod článkem se oběvil pouze jeden komentář k tématu článku,a to ve znění:

já sice jsem puntičkář, ale i tak...
podle mě je "každý" blog super, teda hlavně ten o který se někdo stará, a řeknu ti teda narovinu, že já si chodím na pc užít, k tomu abych se dozvěděla jak komu je,mám třeba: školu, icq a tak, uznávám, je každého věc co si dává na blog, ale.... mno každý máme svůj názor, ale vem to tak:
ti lidi kteří už to takhle mají tak ti si řeknou: "Vítej na naší straně" ale třeba ti co s tím moc nesouhlasí (tam bohužel patřím i já) si řeknou: "Co to tady zase žvaní!" a žádné ponaučení si z toho nevezmou, tohle je zas můj názor =)

Jste z toho taky takový jelen,jako jsem já?
Třeba ani nevím,jak se má autor o blog ,,starat". Určitě v tom není myšleno krmení,venčení a oblékání. Domnívám se,že tím autorka komentáře myslela psaní článků.
A tohle bych ke starání o něco nepřirovnavála,protože třeba o pejska se starat musím,naopak psát na blog povinnost není.
Chodí si k pc užít? A to jako,milá autorko jak?
Lidi se stejným názorem řeknou ,,,vítej na naší straně" . Ano,to už dávno udělali,a jsem ráda,že jsem v této skupince blogerů.
Píšeš,že ty patříš do te druhé skupiny. Do té,kde se to hemží pixelkama a celebritma. Dobře,tak si žvaním. Mi to je jedno. Ale uvědom si,že článk je o blozích o všem. Tam jsem vůbec nepsala,že mě na blozích nezajímají pixelky a proto na některé ani nechodím. Opravdu jsem psala o tom,že nic nemůže být o všem,proto ani ten blog. A pokud si to chcete mít v názvu,prosím,to je vaše chyba. Až si třeba jednou otevřete obchod,kdo ví,budu počítat s tím,že tam prodáváte všechno a budu chtít třeba zmrzlinu z lega kosiček. To jsem přehnala,ale vážně,nikde nemůže být ve!

Blogy o všem

2. února 2009 v 8:35 | Kája-12 let
K napsání tohoto článku mě inspirovala Atisa. Já nemůžu než souhlasit.
Budeme se zabývat blogy,které mají tak trochu nesmyslný název: BLOG O VŠEM.
Já jsem si myslela,že to je úplně normální,vlastně normálnější než normální,ale když jsem si přečetla ten článek,došlo mě,že je to holý nesmysl...

Hrůzostrašný dějepis.....

21. ledna 2009 v 20:33 | Kája-12 let
Možná znáte ten kreslený seriál,jménem Hrůzostrašný dějepis,kde kluk a holka cestovali do minulosti a tam zjišťovali,jak to všechno bylo?
Loni jsem ho pečlivě sledovala. Ne proto,že bych milovala dějepis,to vůbec,spíš souhlasím s tím názvem ☺, doufala jsem však,že se něco přiučím. Ale asi to znáte-nikdy tam nebylo to,co jsme brali. Teď jsem sice mírně zalhala,jednou mluvili o Sparťanských válkách,když jsme zrovna brali období Antiky,přesto tam mluvili uplně o něčem jiném,než o tom,co jsme zrovna brali.

Dějepis nesnáším proto,že mě to nebaví. Dějiny...trošku mi to připadá zbytečné. Mi prostě stačí vědět,že tady byli nějací Slovani,první králové byli Vratislav a Vrastislav,dědičně se Zlatou bulou sicílskou to byl Přemysl Otakar druhý,potom tu byl Karel IV.,založil a postavil všechny ty věci,byl tu J.A.Komenský,potom tu byly ty světové války,rusáci,Čssr a už jsme se,rychlostí blesku dostali do roku 2009. Všechno kolem bych zrovna nemusela.

Už v páté třídě,když jsme měli dějepisnou část vlastivědy jsem si myslela,že dějepis mě bavit nebude.Strefila jsem se. Dějiny mě bavily akorát v ZUŠ,když jsem ještě chodila do nauky (teorie),a brali jsme historii hudby. To bylo celkem zajímavé,ale jinak...

Z těchto důvodů nemívám z dějáku jedničku. Když mě to nezajímá,tak si to zkrátka nezapamatuju. Mám ale pěkné štěstí,že něco ve škole zachytím a tudíš se nemusím doma trápit nad nudným sešitem,a přesto to dotáhnu na dvojku.

A jak moc máte vy rádi dějepis? (,,Moc! Dějepis milujeme!" volají nadšení návštěvníci. ,,Vy jste blázni" odpovím jim a zavrtím hlavou. Hele,klube se z toho příběh,rychle pryč!)

Silvestrovské ,,výbušniny"

29. prosince 2008 v 9:57 | Kája-12 let



Rachejtle,petrady,sexy včelka =D,někdo si bez těchto vynalézů neumí silvestra představit.
A kdyby silvestra,ale někteří bouchají celý prosinec....



Na Silvestra či na nějakou tu velkou oslavu ty ohňostroje určtě neuškodí. Přece jenom je to pěkné a tak...Ale někdy si říkám,proč ti lidi pořád bouchají.

Třeba by stačil jeden velký městský ohňostroj o půlnoci na náměstí.....Jenže to asi některým nestačí...Naopak. Ale určitě tonepatří k Vánocům,tak proč někteří bouchají na Vánoce? Jako třeba ten blázen,který přímo na štědrý večer bouchal deset minut v kuse?

Taky si myslím,že by to bylo ohleduplnější ke zvířatům. Rány je strašně lekají,a kdž to musí poslouchat celý prosinec,asi z toho velkou radost nemají. Takž jsem si jednoduše udělala závěr: ,,Kdo bouchá petardy celý měsíc,od začátku prodeje,je ubožák,co nemá rád zvířata." Tady ale někteří protestují,že zvířata mají rádi,a potom klidně pět metrů od jednoho pejska hodili petardu.

Proč to ti lidi dělají?

Stejně jsou na Nový rok ve zprávách samé popáleniny,amputované prsty,ruce nohy... Opravdu to stojí za to?!?

Krátké,nebo raději dlouhé články?

22. prosince 2008 v 9:50 | Kája-12 let
Když přijdu na nějaký blog,a zjistím,že autor píše články kraťoučké,řeknu si,že to asi nebude ten správný bloer,který si na psaní blogu udělá čas.

Ale na druhou stranu,když jsou články dlouhé,nepřečtu všechno,a to mi je zase trochu líto,protože když občas nějaký ten odstavec zachytím,zjistím,že články jsou super,jen se mi je nechce číst.

Jenomže co potom? Krátké články o ničem,dlouhé se nedají číst....Myslíte si,že je nejlepší kompromis a psát články střední? O tom jsem taky přemýšlela,ale můžete mi říct,jak se pozná,jestli je článek středně dlouhý,nebo je už moc dlouhý? Nebo si autor myslí,že má pruměrný článek,ale návštěvníkům blogu se zda moc krátký?

Kdybych to měla shrnout,tak řeknu,že jsme teda dost vymyšlaví.
Ale každý má přece jiné potřeby,každý má jiné představy o dokonalém blogu...Takže ať si každý píše články jaké chce,protože každému bude vonět něco jiného.

Stejně musím říct,že psát louhé články se moc nevyplatí...

SB....co si pod tím představujete?

20. prosince 2008 v 10:10 | Kája-12 let
Sb.
Myslím,že sbulkování by nemělo být takové to HLAVNĚ MI CHOĎ KAŽDÝ DEN NA BLOG A PIŠ KOMENTÁŘE. A když to někdo neplní,hned je takové to špatné SB. Není to blbost?

Já si myslím,že SB by měl byt člověk,který je prostě takový váš web kamarád,rád si přečte vaše články.... sem tam napiše komentář,podle toho,jestli bude chtít,na blog přijde,kdy se mu zachce...To je jiné sbulkování.

Opravdu,sb,které chce,abyste mu chodili na blog kažýdý den a psali co nejvíc komentářu opravdu sbečuje jen k vuli navštěvnosti.

Čtení nemusí být nuda

7. listopadu 2008 v 8:35 | Kája-12 let
Existují dvě skupinky lidí. Jedna skupina jsou vášniví čtenáři a ta druhá (a to je bohužel většina) skoro nečte. Ti potom mívají před odevzdáním čtenářského deníku velké problémy. Rychle půjčit knížku, přečíst a zapsat. Ve škole se pak neslyší jiné hlášky než "Čtení je nuda" nebo "Nechápu, proč někdo vymyslel knihu." Ale čtení nemusí být jen nuda, ne?

Já jsem sice vášnivá čtenářka, ale moje sestra je pravý opak. Teď se ale zamilovala do jedné edice a tu prostě čte a učitelka ji chválí. Takže vidíte. Opravdu stačí "jen" odlepit se od počítače, zajít do knihovny a najít tam něco pěkného.

Pro holky mám dobrý nápad. Zkoušely jste někdy číst něco od Jacqueline Wilsonové? Tato britská spisovatelka bere své knihy s humorem, takže se u čtení pobavíte. Nejdůležitější však je, že jsou knížky vyprávěny v první osobě. Vždycky v nich vypráví nějaká holka o svém životě. Holky bývají různě staré, většinou od osmi do patnácti let, takže svoje si najdou opravdu všichni. Když se trochu vytrénujete, zaručeně si přečtěte něco od Věry Řeháčkové. Na první pohled možná bude kniha vypadat odpudivě kvůli malým písmenkům a žádným obrázkům. Ale jakmile se trošku začtete, zjistíte, že jsou to boží příběhy od české autorky.

Klukům se moc omlouvám, ale těm nic speciálního doporučit nemohu. Jsem holka, čtu dívčí knihy a ani nemám brášku, abych mohla něco napsat. Samozřejmě i pro vás se najde něco hezkého. Stačí se trochu podívat, co čtou vaši kamarádi, rozhlídnout se v knihovně... Knih je spousta a vám stačí jen si vybrat.

Téma tohoto článku jsem si vybrala, protože čtu hrozně ráda. Kniha je můj nejlepší přítel.
 
 

Reklama